www.klusak.info



Aktuálně

Záměrná likvidace rodiny z moci úřední:
Toto je příběh o rozbíjení rodiny, kdy rodiče o rozvodu ani neuvažovali, přesto nám úřednice OSPOD MB na základě korupční nabídky a korupčního plnění tjně učiněné matce našich dětí zlikvidovaly rodinu.
Korupční nabídkou
byl úřednický návrh soudu o děti.
Korupčním plněním
se stal úřednický postup, kterým se ze své moci postaraly, aby všechno snadno a rychle a - bez otce - prošlo.

Proto úřednice matce stvořily návrh soudu o děti, který nikdo nedokáže vysvětlit, ale který si protlačily přes soud prakticky na jedno státní.
A protože až tak nesmyslný návrh soudu o děti je až příliš velký důkaz o úřednickém zločinu na naší rodině, tak jen co ten jejich návrh zlikvidoval naší rodinu, tak si jej ty samé úřednice z případu odstranily a nahradily úplně jinými důvody.
A všichni, úplně všichni, co tento případ řešili se tváří, jako by návrh soudu o děti a rozsudek k němu nikdy ani neexistovaly.


Sebevraždy:
Toto je příběh o tom, že některé případy se řeší záměrným doháněním občana k těm nejzoufalejším činům, k definitivě. Trvale své oběti vnucují úplné nesmysly, a ani jim nejde o to, aby to jejich oběť přijala, ale aby ji tím dohnali do naprosté beznaděje a z ní k těm nejzoufalejším činům.
Já už od roku 2011 vysvětluji a dokládám, že tvrzení úředníků,
- že prý jsem odvrhl dítě, to rozbilo sourozeneckou skupinu a započalo destrukci rodiny, a že by manželka dítě nikdy neodvrhla, a aby obnovila sourozeneckou skupinu, jedinou možností bylo, rozbít rodinu, odejít do Lukovan, kde měla prázdný domek
jsou absolutní hovadiny.
A když je vám toto vnucuváno a už 8 let a nenestal vůbec žádný posun ….
Člověka zabíjí, že stačí tak málo, takové nic – jen se podívat na tu obnovenou sourozeneckou skupinu.
A hned je to jasné, úřednice usvědčeny, a oznamovateli dáno ihned a ve všem za pravdu. Ale to všichni víme. Právě proto se nikdo nikdy tou sourozeneckou skupinou nezabýval a zabývat nehodlá.


Duševní zdraví:
Když státní moc takto a tolik let občana terorizuje, vnucuje mu takové hovadiny a ještě takovými formami, může to zdraví občana až tak poškodit, že mu je přisouzena léčba a opatrovník.
Ale za ty poruchy by mohly pouze a jen pomluvy a lži a křivá tvrzení úřednic.
A všichni ti, kteří to ze svých postů podporují, kryjí, kteří mi ty úřednické hovadiny trvale vnucují jako jedinou pravdu o důvodech rozbíjení naší rodiny.


Terorismus:
Státní moc mě už léta záměrně dostává do naprosté beznaděje, ze které se páchají ty nejzoufalejší činy, protože nikdo nedokáže vysvětlit návrh soudu o děti. Pokud z toho tlaku na mě záměrně vytvářený něco spáchám, s tím už si budou umět poradit, to řešit. Proto mě k nim dohánějí. Abych už něco z toho spáchal. Cokoliv. To je to nejhorší, že cokoliv.
Jenže nikde není jistota, že tím nejzoufalejším činem bude „jen sebevražda“.
Toto je ukázkový příklad, jak státní moc záměrně vyrábí zoufalce a pak skutečně jen čeká, až z toho konečně něco spáchá. Cokoliv. 
Proto jsem o případu informoval i BIS.
Toto není nějaká – „Modrá velryba“ – kde záleží na každém, zda si něco o tom vyhledá, s tím začne, bude plnit …
Toto je daleko horší, nebezpečnější, zákeřnější ... Protože to se na občana všechno jen tak vymyslí, hodí, nic řádně nevysvětlí, nic se mu neuzná, na nic neodpoví ... takže se mu neumožní ani se tomu bránit … A tak nemá šanci s tím cokoliv udělat. Musí hrát podle jejich pravidel a proto musí prohrát. Mnohdy i život.


Ministryně spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce o všem vědí
Tyto dva nejvyšší správci spravedlnosti a práva jsem o případu informoval v květnu 2019. To vyjasní, zda to, co se mé rodině, mým dětem stalo z moci úřední je náhoda, a následné selhání jednotlivců, kteří si mysleli, že krytím takových zločinů spáchaných na mé rodině, na mých dětech něčemu pomůžou. A ani jim nedošlo, že tím jejich krytím je moje likvidace.
Nebo takové postupy, likvidace rodin, likvidace občanů doháněním je k těm nejzoufalejším činům, je zde běžný postup.
Uvidíme, zda se budou tvářit, jako že nic, a přehrají případ na jiné, jako že oni nic ... či budou konat, jak je jejich povinností.
Je to na nich. Skutečností ale je, že o všem a všechno vědí a mají perfektně doložené.


Nadlidé
Já už takřka 30 let podnikám. Mívám nejrůznější kontroly, jako každý podnikatel. Co chtěli, to jsem musel vysvětlovat, dokládat, a zase vysvětlovat a přesně a až do doby, než všechno bylo doložené a úředníkům naprosto jasné. Takto se k mým povinnostem staví stát.
A jak je to s mými právy?
Úředníci tajně pronikli do mé rodiny, mě si předem z dění v rodině odstavili, z procesu vyloučili, vše přede mnou tajili, přemlouvali i manželku, aby i ta přede mnou všechno tajila, nic se mnou neřešila. A nic se se mnou neřešili ani úředníci. To všechno proto, aby se nám snadno a rychle zlikvidovala rodina na základě zcela nesmyslného návrhu soudu, který si na nás úřednice vymyslely a který nikdo nedokáže vysvětlit, a dodnes ani nevysvětlil.
Proto jsem ani nemohl něco vědět,
něco řešit, něčemu rozumět, natož pak rodinu chránit.
A když se ptám, žádám, prosím, žebrám o vysvětlení .... tak se mi všichni ti, co měli něco s případem společného, jen posmívají, ponižují mě, urážejí a zesměšňují, odkopávají mě, jak já prý neprokázal .... Přitom já žádám, prosím, žebrám, pláču ... přece já se jenom ptám, já chci jen odpovědi, vysvětlení ... 
A nikdy nic.
Jako bych byl jen kusem dobytka, který jen otravuje, je na obtíž, který nemá nárok na nic. Ani na to vysvětlení úřednického postupu v naší rodině, kterému jsme se museli všichni podřídit.

 

Jakpak dopadnu?
Vysvětlí se něco, nebo mě státní moc zlikviduje, jen aby se nemuselo nic vysvětlovat a takto se ututlají zločiny spáchané z mocí úřední na mé rodině, na mých dětech? Dozvíme se někdy, který rodič selhal až tak, že už se musela rozbít rodina?
Jak je možné, že po tolika letech a po tom všem se ještě ani toto nevysvětlilo? 
Ale protože v ututlávání zločinů spáchaných na mých dětech je přímo namočeno tolik úředníků, policistů, doktorů, advokátů, státních zástupců a už i soudců, tak mě zřejmě brzy dorazí. Protože v této fázi státní moci půjde jen o to, aby se co nejvíce zmírnilo selhání státu. A opět se na mě něco vymyslí, nijak nevysvětlí, jen plivne špína bez možnosti se tomu bránit se, a jen tak na mě hodí, jak už se to dělá 8 let.
Já byl přece odstěhovaný, manželství jsem učinil formálním - já prý odvrhl dítě - matka k vůli tomu musela rozbít rodinu - matka by prý dítě nikdy neodvrhla - matce se prý podařilo obnovit sourozeneckou skupinu -
A aby to tak zůstalo, nešlo s tím nic dělat, tak proti tomu je, jak
já prý všechno popisuji lživě, pomlouvačně, neúplně .... - já nejsem schopan se s mířit s pravdou od úřednic -
já nechápu, že neplatí, co je uvedeno v návrhu soudu a v rozsudku - já prý trpím bludy - já prý potřebuji opatrovníka
Nic z toho není dodnes řádně vysvětlené, popsané a k ničemu z toho dokonce ani nemají mé vyjádření a přesto všechno platí. Takto se tu se mnou jedná a jen čeká, až mě to zlikviduje.

Přitom všechno jsou to až tak obří hovadiny, že se z nich, z žádné z nich, nedá nic vysvětlit.
Ale při likvidaci Klušáka netřeba něco vysvětlovat. Klušáka je potřeba zlikvidovat. A pak konečně bude po případu.
Jiní přece vysvětlení nežádají. Jiným nevadí, jak se zde likvidují rodiny, jak se zde záměrně dohánějí občané k těm nejzoufalejším činům ...


Sledujte tento případ, zde se všechno dozvíte.


Jiří Klušák

Kontakt

Majitel tohoto webu a garant pravdivých údajů:

Jiří KLUŠÁK
Martínkov 105

675 44 Lesonice

jikl@jikl.cz

rekonstrukce webu:
srpen 2016


Důkaz o zneužívání moci OSPOD 32

I to jediné možné řešení snadno sociální odbor dokázal použít proti otci.

Podívejte se, jak nekompromisně se staví za tyrana.


 


Řešením,, které jste považoval za optimální (odchodem syna z domu) se naopak zahájila destrukce rodiny.


Co radí v takových situacích v rodinách,

co radí rodičům sociální odbor?


Tak jen ve zkratce:

Agresivita, vstek a bájné lhaní se u Tomáše začaly projevovat už od školky.

Proto jej nikdy nechtěli ani jedni prarodiče a nikdy k nim sám nesměl.
Že to bude vážný problém bylo jasné už od jeho 10 let. Také se to řešilo s několika odborníky. Proto o tom, co všechno rodině napáchal, jak se to řešilo i jak se k tomu Tomáš stavěl, je důkazů plný kufr.
I později od soudů, kteří to pak také řešili.

A vždy to bylo stejné.
Zděšení z toho, co nám všechno Tomáš prováděl - a obdiv a pochvala otci, jak výborně to řešil.

A Tomáš vždy se vším, co jsem o něm u soudu vypovídal souhlasil.

A nikdy nic špatného proti otci neměl, nic takového se nikdy neřešilo.

Tak to prostě bylo, je, a už na věky i zůstane.


Teror nastal, když už si vydobil nějakou tu pozici na gymplu. Neskuečně se za rodinu, především za matku styděl, a dával jí to řádně sežrat.

On, ve škole takový génius, v elitní třídě takový oblíbenec, a má matku krmičku prasat. To ji nikdy neodpustil. Matka byla pro něj byla jen kráva, častěji - padlá kráva- a vyrobil si z ni služku. Je zajímavé, že jí to nevadilo. Dá se dokonce říci, že mu ráda sloužila. A vše potvrzovala.

Tomáš už jako sedmnáctiletý se nešel napít. On zařval pít a matka letěla, div se nepřerazila. A ještě ji nadal, že to nebylo dost rychlé ...
Matka k vůli takovému, jenom k vůli Tomášovi nevídaně sprostým způsobem odkopla Jakuba. A přišla o značná majetek i jistoty rodinné firmy. Po odchodu pak jediné, co po ní chtěl, bylo, aby mu matka přepsala dům. A protože tak zřejmě neučinila, dělal jí doma neskutečné peklo.


Patnáctileté Barboře běžně říkal děvko a pětileté Vendule prase.

Oni vůbec s ním nebyly doma. Ony byly pořád zde v prodsejně se mnou, jak se ho bály a jak on se s nimi nesnesl.

Obě sestry Tomáš připravil o otce, o sourozence, o značný majetek, o zázemí a jistoty, o možnosti realizace v rodinné firmě ....
A když odešly, tak těhotná Barbora před ním musela utéci do Zbýšova do azylového domu, kde před ním našla ochranu.


Jakuba, toho nikdy nebral vážně, ti spolu ani moc nekomunikovali.

Ale Tomášovy podrazácká akce v rodině, jeho brutální odkopnutí Jakuba a vedení i ostatních, aby ho taktéž obdobně sprostě odkopli ...

To už se přece stalo.

Všichni se ho bály. Psaly mu zoufalé dopisy, ža kdyby se cokoliv stalo, aby byly o tom eho teroru důkazy.


Já mu nemohl pořád ustupovat. Když už bylo příliš zle, musel jsem se mu vzepřít.

A na to on čekal, v tom liboval. Protože mu nebylo 18 a věděl, že kdyby si na něj něco otec dovolil, hned by jako umíral, hned by se musela volat sanitka a pak by to otec schytal i s úrokami.

Proto se mu nikdy nic nestalo, proto se mu nuselo jen ustupovat, proto to řešilo tolik odborníků.

A protože to řešilo gymnázium, jak to řešilo, agrese Tomáše se moha jen zvyšovat.

A ona se zvyšovala.


Když jsem se mu postavil, tak on celý zrudl, začal se třepat, a řvááááát. Vůbec nebyl schopen koordinovat své jednání. A jen řval a řval a řval ...

Tady brzy poteče krev, to byl jeho oblíbený slogan. Tak na mě řval a se zaťatými pěstmi postupoval ke mě s tím, že mě zmlátí, že mě zabije.

Matka se modlila skrčená v rohu, Barbora byla vyděšená a také skrčená v rohu. A Vendula z toho měla záchvaty, a tak řvala, co to jen šlo. Až se ze stracho z Tomáše počůrala.

Tak přesně takto s námi Tomáš s oblibou jednal a takové to mělo následky.

Takto si v rodině udržoval domimanci.


A protože se to stupňovalo, a už mu bylo 18 let, musel z domu.
Jinak by nás vyzabíjel.

Na tom jsme se všichni shodly v psychocentrumu v Jihlavě.

A tak se i stalo.

Odchod z domu Tomáš sám popisuje soudu a je to v kapitole Důkaz o zločinech OSPOD 1.

 

A nyní by mě hodně zajímalo,

jak jsme to měli dle sociálního doboru řešit?
Ať nám sociální odbor předvede, ať předvede celému národu, že když se takové věci
dějí v rodině,

jak se má postupovat?

 

Mě celou krajskou zprávu buzerují, jak já to řešil blbě, špatně,

a to dokonce tak špatně, až to spustilo destrukci rodiny ...


Už chápete, proč sociální odbor ve zprávě uvedl, že neřešili, že neví, proč Tomáš odešel z domu?

Protože to moc dobře věděli a potřebovali to ututlat.

 

 

A ještě toto:

Tomáš z domu odsešel velice rád. On se na to těšil. Mockrát nám tvrdil, jak nejkrásnějším jeho dnem bude, až odejde z rodiny, až se nás zbaví.

To nám opakoval nespočetněkrát.

Takže by ho ani nešlo přemlouvat, aby neodcházel. Byl plnoletý a bylo to jeho rozhodnutí, jak řešit jeho teror proti ostatním. Jinak by to řešila policie. A Tomáš to věděl.

Tomášovi se právě plnil sen. On byl z odchodu z domu nadšen, v hodinu odchodu byl nejšťastnějším člověkem na zemi.

S nikým se nerozloučil, nikomu neřekl kam jde, nikomu nic neřekl.

I to dokládá, že s nikým doma nebyl v nějakém bližším vztahu, že na všechny kašlal.


Jistě mu brzy došlo, že takto sice lehce přečká poslední rok na gymplu, ale co potom?
Přece chtěl jít ve škole dál, přihlásil se na vysokou, ale přitom neměl vůbec nic. Ani bydlení, ani peníze ani žádné zázemí. Vůbec nic.
A to měl jít do úplně cizího města, do Brna.


A to vědělo i gymnázium. A to věděl i sociální odbor.

A tak se o Tomáše postarali, jak se postarali.



Vsevjednom.cz
Powered by PrestaShop™    
Template prestashop