www.klusak.info



Aktuálně

Proč je potřeba mé likvidace?

 

ROZBÍJENÍ RODINY se neodvíjí od zájmu rodiče, ale od nejvyššího zájmu a práv dětí. A tím nejvyšším zájmem a právem dítěte je mít výchovu a péči od obou rodičů. Proto je rodina a děti pod ochranou státu, proto do aktu rozbíjení rodiny vstupuje a řídi jej OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí). Nechrání, neprosazuje zájmy rodiče, ale hájí zájmy a práva dětí. Proto lze rodinu, dítě připravit o jeho základní práva pouze ze zákonných důvodů, které posuzuje OSPOD. A účastníci řízení, rodiče, se postupům a závěrům OSPOD musí podřídit. Protože na ty důvody rozbíjení rodiny navazuje celá řada dalších rozhodnutí. Proto důvod rozbíjení rodiny je klíčový.

 

Ale my žádný důvod na rozbití rodiny neměli, natož pak zákonný. My vůbec neplánovali rozvod, žádný problém mezi rodiči nebyl, se dokonce nikdy ani neřešil. A úřednice to věděly. Ale potřebovaly se postarat o plnoletého Tomáše, ze kterého se stával bezdomovec. A duševně slabá matka měla v Lukovanech prázdný domek. Proto si ji úřednice tajně pozvaly na úřad, aby ji učinily korupční nabídku a slíbili korupční plnění. Aby jim podepsala až tak nesmyslný návrh soudu, že mu ani nemohla rozumět, který dodnes nikdo nedokázal vysvětlit. Jen aby jim svým podpisem umožnila proniknout do rodiny a rozbít ji. Aby odešla ze společné domácnosti do Lukovan, a takto se postaraly o Tomáše, který by po gymplu přišel za nimi. Takto se o něj úřednice postaraly, tak to sami popisují ve své zprávě. Ale soudu v návrhu uvedly, že otec opustil společnou domácnost.

 

Korupční nabídkou
je návrh soudu o děti,
který matce našich dětí napsaly sami úřednice hned na první tajné návštěvě na úřadu, hned si jej nechaly podepsat a hned jej odeslaly soudu. Je tak nesmyslný, že jej nikdo nedokáže vysvětlit, tedy, že mu ani nemohla rozumět. A přitom ji nabádaly, aby vše před otcem dětí tajila.
Ten korupční návrh soudu je klíčový důkaz v případu.

 

Korupčním plněním
je úřednický postup, kterým se ze své moci postaraly, aby ten nesmyslný návrh soudu snadno a rychle prošel.

Proto úřednice OSPOD MB soudu podstrčily, že prý je otec odstěhovaný, manželství je jen formální. Proto se nic neřešilo, protože dle OSPOD MB v rodině byl a fungoval jen jeden rodič, jen matka.
Takto OSPOD MB podvedl otce, děti a takto podvedl i soud.
Takto nám byla úřednicemi OSPOD MB zlikvidována rodina, aniž by OSPOD MB či soud o děti řešil nějaký problém mezi rodiči. Proto dle návrhu soudu a ani v rozsudku k němu není uveden ani ten nejmenší problém mezi rodiči.

 

Důkazem k mému tvrzení je Návrh soudu a rozsudek z roku 2007. A písemná výpověď úřednic OSPOD MB z toku 2011, ve které podrobně popisují, jak všechny podvedly, jak si na nás všechno vymyslely. Že ve skutečnosti rozbíjely rodinu z úplně jiného důvodu, než uvedly v návrhu soudu. Že prý nám rozbíjely rodinu proto, aby matce pomohly obnovit sourozeneckou skupinu. Tím se nám úřednice chlubí.

 

Státní podraz č. 1:
Úřednice si 4 roky po rozbití rodiny jen tak vyměnily důvody rozbití rodiny. Takto si úřednice sami sobě zlikvidovaly korupční důkaz na základě kterého nám zlikvidovaly rodinu. Takto si klidně v řízení podvádějí. Ten podvod je korunován tím, že za 9 let různého šetření ta úřednický výměna důvodů, takový neuvěřitelný úřednický podvod na nás, nikomu nevadil.


Státní podraz č. 2:
Úřednice si na nás vymyslely až tak bizardní nesmysly, že je nikdo ani nemůže brát vážně. Úřednice tím dokládají, že si na nás úplně všechno vymyslely. Není možné, aby se úřednice pletly úplně ve všem. Přece ne otec, ale matka opustila společnou domácnost. Přece ne Tomáš, ale Jakub byl odvržen. A přece ne otcem, ale matkou. Že tedy když matka odkopla Jakuba jako prašivinu, že tím nemohla obnovit sourozeneckou skupinu. To je přece tak jasné, to musí být každému jasné. A ani 9 let nestačilo na to, aby s tímto u státní moci uspěl.


Státní podraz č. 3:
Přesto že je tak zjevné, že si na nás úřednice vymyslely úplné nesmysly, které přijmout ani nejde, tak se státní moc postarala, aby si ty nesmysly povýšili na pravdu. A klidně mi je vnucují přes psychiatrii, soud a léčbu. Právě proto, že jsou to tak zjevné nesmysly, a že mi jsou tak dlouho a tak barbarským způsoben vnucovány, se celý ten postup jinak, než likvidací občana ani nedá nazvat.


Musí mě likvidovat, musí mě zlikvidovat, musí mě dohnat k definitivě, nejlépe ke smrti, protože už zachraňuji sami sebe. Buďto mě zabíjí, nebo sami padnou.

Vysvětlení:

Okresní státní zastupitelství Třebíč ví už od roku 2012, že nám úřednice zlikvidovaly rodinu na základě korupční nabídky a korupčního plnění, jen aby se postaraly o plnoletého Tomáše. Jak úřednice přiznávají, aby nám prý obnovily sourozeneckou skupinu. A protože postupy a tvrzení úřednic kryli, neřešili, nevysvětlili, proto jsem na ně podal stížnost nadřízenému orgánu a tím je Krajské státní zastupitelství Jihlava.

A tak už v roce 2012 to přešetřovalo KSZ Jihlava, a vždy Mgr. Lenka Fortelná. A nic špatného na postupu a tvrzení úřednic o nás neobjevila.
Takto vše ze své pozice kryla, a takto se stala obětí a prakticky je vydíraná nejen OSZ Třebíč, ale i OS Třebíč, všemi.
Protože když pak OSZ Třebíč zahájilo trestní stíhání mé osoby, protože úřednice prý mají pravdu a já je pomlouvám – už Mgr. Lenka Fortelná musela držet ústa a krýt to.
A když OSZ Třebíč nařídilo zkoumat, zda nejsem duševně nemocný, když se tak bráním tvrzení úřednic o nás, zase musela držet ústa.
A když se nyní musím léčit a musím mít opatrovníka, protože nedokážu přijmout tvrzení úřednic, pravdu o nás, musí držet ústa.
Mgr. Lenka Fortelná to totiž všechno prošetřovala a všechno odložila. Ta na tom, co a jak a proč se mi děje, co mi vnucují za úřednickou pravdu o nás nikdy nic divného neviděla. Vypomohla si i tím, že každou situaci prošetřovala jako jednotlivý případ. Po částech - to může odkládat. Ale případ se musí posuzovat jako celek. A ten celek ukazuje zvyšující se nátlak na mě, a to je ta likvidace občana. 

 

Nemůže najednou uvést,
že to, co tvrdí úřednice jsou nesmysly, že se odvrhnutím Jakuba žádná sourozenecká skupina ani nemohla obnovit. 
A že nelze zlikvidovat návrh soudu a nahradit je úplně jinými důvody. 
A že nelze zjevné pomluvy a lži někomu vnucovat za pravdu a to ještě přes soudy a léčbu. 
A že nelze rozbíjet rodinu z důvodů obnovování sourozenecké skupiny. 
A že nelze z aktivního podnikatele dělat nesvéprávného a přisoudit mu opatrovníka.
A že nelze osobě plně svéprávné zastavit trestní stíhání z důvodů duševní poruchy, která nikde není ani řádně popsaná
A že nejde tolik toho vnucovat občanovi, zlikvidovat mu některá základní lidská práva, aniž by k tomu byl pravomocný rozsudek. 
Ale to všechno se mi děje.

 

Jak je možné, že tolik nezákonností se tu páchá a krajská státní zástupkyně pořád nevidí nic divného?
Protože už v roce 2012 nějak rozhodla o tvrzení úřednic o nás.
A od té doby už se musí krýt, co ji oznamuji a dokládám o tom, co se mi děje na základě tvrzení úřednic o nás. Proto všechno vždy odložila, a odloží, aby tím kryla sama sebe. Protože všechno je to postaveno na tvrzení úřednic o nás o odvrhávání dětí a o obnovování sourozenecké skupiny, za které se ze své moci postavila. 
Ale až toto jednou padne, pak padne všechno.


A tak jen sleduje, jak jsem likvidován a její záchrana je pouze v tom, že budu zlikvidován. To je jediný zájem a cíl státní moci. Zabít mě.

 

Proto se tu dějí tak šílené věci, ze kterých se nedá nic vysvětlit, a přesto na tom nikdo z prošetřujících nevidí nic divného.
A nikdy ani neuvidí.
To by se museli přiznat, že jsem měl vždycky a ve všem pravdu. A proč se přiznávat, když likvidace Klušáka je tak nadějně rozjetá?  Přece už se mu zlikvidoval rodinný život, soukromý život, společenský život, likviduje se mu podnikání, rodinná firma, způsobují se mi obrovské škody … to by bylo, aby takový nátlak a škody člověka nezlikvidovalo.

 

A proč to všechno?
Jenom proto, že nechci přijmout, že se nám rozbila rodina, aby matka našich dětí mohla obnovit sourozeneckou skupinu, protože ona by prý dítě nikdy neodvrhla. A že prý se jí rozbitím rodiny podařilo obnovit sourozeneckou skupinu.

Každému musí být jasné, že takové nesmysly nikdo přijmout ani nemůže.
Neexistuje ani jeden občan, který by takové nesmysly o sobě, o svých dětech přijal. A přesto jsou mi a už tak dlouho a přes psychiatrii a soudy a léčbu vnucovány za pravdu. Nikdo mě neléčí, takto je mi záměrně poškozováno zdraví.
Takto jsem likvidován.

Protože nelze nic vysvětlit a já vysvětlení požaduji. Přece mám právo vědět, proč se nám zlikvidovala rodina. To je přece úřední akt, kterému jsem se musel podřídit, tak ať už mi to konečně a řádně vysvětlí.
Ale protože to nelze vysvětlit, proto musím být zlikvidován. Co jiného s člověkem, kterému nelze nic vysvětlit?

 

Státní moc je už od roku 2012 rozhodnuta mi nikdy nic vysvětlit, proto už dávno jsou rozhodnutí mě likvidovat, mě dohnat ke smrti.

 

Uvidíme, jak se případ bude dál vyvíjet, protože likvidace mé osoby přes soud a psychiatrii i po tom všem nerušeně pokračuje dál.

 

Jiří Klušák

Kontakt

Majitel tohoto webu a garant pravdivých údajů:

Jiří KLUŠÁK
Martínkov 105

675 44 Lesonice

jikl@jikl.cz

rekonstrukce webu:
srpen 2016


První dopis pro MPSV

První popis zločinů OSPOD MB jsem na ministerstvo práce a sociálních věcí poslal 22. února 2015.

Zpráva měla název:  
Popis zločinů OSPOD Moravské Budějovice napáchaných na naší rodině, na našich dětech.

Popis případu pro MPSV je tak jednoduchý, že jej musí chápat i pitomec. 
Takže všechno a přesně už od konce února 2015 na MPSV věděli.


Zde je celá první zpráva o zločinech OSPODu MB pro MPSV:

*********************

 

pro:  MPSV, Mgr. Marta Miklušáková od: Jiří Klušák 22. 2. 2015

Na Poříčním právu 1                                  Martínkov 105

128 01  Praha  2                                 675 44 Lesonice

 

Popis zločinů OSPOD Moravské Budějovice
napáchaných na naší rodině, na našich dětech.

 

Na ministerstvo práce a sociálních věcí jsem se obrátil a o všem je informoval již v červenci 2011.

Popsal a doložil jsem ministerstvu můj příběh, hrůzné praktiky sociálního odboru Moravské Budějovice.

MPSV mi všechno vrátilo s tím, že musím postupovat podle zákona, že musím stížnost podstoupit nadřízeným orgánům sociálního odboru.

MPSV můj případ nešetřilo, proto jej ani nemůže šetřit opakovaně, jak v dopise uvádíte.

Stížnost jsem proto tehdy poslal vedoucí sociálnímu odboru, pak tajemnici městského úřadu Moravské Budějovice a nakonec hejtmanovi Kraje Vysočina. Až krajská kontrola odhalila, dodala důkazy zrůdnosti páchané sociálním odborem na rodinách a na dětech. Jasně dokládá, jak se na tom úřadu podvádí, falšuje, manipuluje. V našem případě si na nás všechno vymysleli. Vymysleli si absurdní nesmysly, nereálné věci. Proto jsem na ně začal podávat trestní oznámení. Postupně jich bylo 12.

Můj případ postupně řešily všechny stupě policie. Od místního policejního oddělení, přes územní odbor, krajské policejní ředitelství a nakonec policejní prezident. Můj případ řešili i na okresním i krajském státní zastupitelství. A když to u policie a státních zástupců k ničemu nevedlo, informoval jsem a případu úřad ombudsmana. Můj případ šetřil i úřad ombudsmana.

Tito všichni můj případ prošetřovali, perfektně jej znají, proto mám od nich odpovědi, jejich závěry šetření.

Mocní a nejmocnější tohoto státu svými odpověďmi potvrdili, že můj případ znají, poctivě prošetřili, a všechno jim bylo naprosto jasné. Proto mohli vypracovat závěry k případu. A ty jsou, že takové postupy sociálního odboru vůči rodinám, vůči rodičům, vůči dětem jsou nás běžné, normální. Že takové postupy sociálního odboru oni schvalují, podporují, neb dle nich jsou podle zákona.

Přitom se ale nikdy nic nevysvětlilo, neobjasnilo, nic nejde vysvětlit, na moje otázky doposud neexistují odpovědi. Proto jsem u nich žebral, ponižoval se, prosil, žádal, opakovaně psal, pořád dokola vysvětloval, opakovaně podával trestní oznámení, různě jsem jim posílal peníze, 31 dní jsem držel hladovku, s prosíkem, po kolenou a se sepjatýma rukama až z parkoviště za nimi lezl, ombudsmana jsem jel osobně vyzvat k odstoupení, policejnímu prezidentovi jsem poslal obrázek zločinu, všechno zveřejňuji a odhaluji tak své soukromí, veřejně jsem se vydal na pospas duševně nemocným internetovým ubožákům..

A to všechno jenom proto, abych se dozvěděl alespoň základní informace, abych získal odpovědi, vysvětlení toho, co o mě a o mé rodině tvrdí sociální odbor.

A to pořád není.
Po tom všem řádné odpovědi na mé otázky, žádná vysvětlení - neexistují.

Vyčerpal jsem úplně všechny možnosti, jaké zde občan má. Vyzkoušel jsem všechno možné i nemožné, prováděl jsem i činy na hraně zákona, i činy na hraně zdravého rozumu.

A po tom všem se pořád neví vůbec nic, nedá se vysvětlit ani ten základ. Vůbec nic nelze vysvětlit, vůbec nic nikdo nemusí vysvětlovat, nikdo nemusí na nic odpovídat. Takto si zde mocní moc zprivatizovali.

Takto jsem po tom všem šetření a po těch všech jejich odpovědí dopadl, takové mám výsledky.

Všechny ty pomluvy a lži od sociálního odboru zůstaly, to platí pořád, přesto že se z toho nic nedá vysvětlit, obhájit.

A mně se nikdy nic neuznalo, nic z toho mého, včetně všech důkazů, nikdy nikdo nebral vážně.

Přesto že mými důkazy jsou vlastně jen soudní návrhy a soudní rozsudky. A nic jsem s tím nenadělal.

Co asi udělá ten, u kterého nejsou křivé výpovědi, pomluvy a lži ze sociálního odboru tak křivé, tak zjevně nesmyslné, nereálné jako u mě? A který proto nemá ani zdaleka tolik a tak jasných důkazů jako já?

A pak jsem četl článek od paní ministryně Mgr. Marksové ohledně „norského“ případu. A k tomu názory čtenářů, jak v Norsku jsou na děti zlí, krutí …. že něco tak hrůzného, obludného, by se u nás nemohlo stát. Na základě toho jsem se rozhodl paní ministryní napsat a upozornit ji, že u nás je sociální odbor podstatně, ale podstatně krutější. Že je tak zločinný, že svými podvody a křivými výpověďmi dohání lidi k zoufalým činům a jistě i k sebevraždám. A navedl jsem paní ministryni na můj případ, na dopis pro ombudsmanku z ledna tohoto roku, ve kterém můj případ popisuji. Na článek – Nejvíce podváděl úřad ombudsmana.

Barnevern nějak rozhodne, nějak vykoná. Ale postup a důvody jsou jasné, dokáže je popsat, vysvětlit.

Takže je na jejich práci vidět, je ji rozumět. Co více si můžeme přát? Nemusíme s nimi souhlasit, nemusí se nám to líbit, může se nám to zdát příliš přísné. Dokonce se nám to může zdát i nezákonné. Ale pak tu jsou další mechanizmy, další možnosti … Ale podstatné je, že víme, proč a tak konali, co je k tomu vedlo.

Náš sociální odbor (Moravské Budějovice) je nepoměrně krutější, brutálnější, nezákonný, křivý, je zločinný. Oni své kroky, své fatální zásahy do rodin, do dětí, do sourozeneckých skupin, nemusí nijak vysvětlovat. Sami neví, nedokážou vysvětlit, proč konali, jak konali. Oni nemusí dokonce ani na nic odpovídat a to ani osobám, které jsou terčem jejich obvinění a následkům z toho. Přece proč rozbíjí rodinu, musí vědět alespoň ti, jejichž rodinu rozbíjejí. Ani my, tedy rodiče a děti doposud neznají úřední důvod.

Jak chcete určit viníka pádu rodiny, míru zavinění, zda to nešlo řešit jinak … když ten důvod neexistuje?

Mohou si cokoliv vymyslet, třeba i úplné nesmysly, zjevně nereálné skutky. A nelze s tím nic dělat.

Je to od nich samá lež, pomluva, podvod, křivé obvinění a to všechno jim zcela a bez problémů prochází.

A když je to málo, když už si na rodiče toho nedokážou dost vymyslet, tak navádí i děti, aby v zájmu úředníků křivě vypovídaly pro soud, aby křivě obviňovali rodiče. Takto záměrně vedou děti k podvodům, ke lhaní, takto záměrně vedou děti k nenávisti vlastního rodiče. Takto zneužívají a využívají děti pro pomluvení, pro očernění rodiče, pro popření výpovědi rodiče, neb úředníci to tak potřebují. Takto v našem případě sociální odbor zneužil svého postavení k záměrnému a od nich doposud k nevysvětlenému rozbití rodiny. Kdyby měli skutečný důvod, pak by jej nemuseli nahrazovat svými podvody, pomluvami, manipulacemi a křivými výpověďmi pro soud. Pak by bylo vysvětlení. Ale ono není. Ono pořád není.

A jak lze prokázat ze všech výsledů šetření, všem těm kontrolám a vyšetřovatelům se na takovém postupu sociálního odboru Moravské Budějovice se nezdá nic divného, natož pak nezákonného. Takže takový postup sociálního odboru je u nás běžný. A mně věřte. Já to mám potvrzené přímo od nejvyšší krajské kontroly, od hejtmana kraje Vysočina, od policejního krajského ředitele i od policejního prezidenta.

A od úřadu ombudsmana. I od státních zástupců. To všichni můj případ znají, prošetřovali a s postupem sociálního odboru souhlasí, se ztotožnili.

Tak kde to je horší? V Norsku anebo u nás?

Norský sociální odbor hodnotit nebudu. Nemám informace a hlavně, nemám s nimi žádné zkušenosti.

Mohu odpřísáhnout, že - náš sociální odbor (Moravské Budějovice) je státní zločinecká organizace, která je ve svých zločinech proto rodinám, proti dětem krytá i z míst nejvyšších. Že náš sociální odbor (Moravské Budějovice) je státní zločinecká organizace, která svými podvody, pomluvami a křivými výpověďmi a záměrně křivými hlášeními pro soud záměrně, bez důvodně a dokonce i bez vysvětlení ničí rodiny. A záměrně křivým obviňováním rodiče dětmi na tom úřadu rodiče záměrně dohání k zoufalým činům.

To jsem chtěl oznámit a doložit mým článkem na blogu pani ministryni Mgr. Michaele Marksové.

Nežádal jsem a ani nežádám prošetření něčeho v mém případu. Není co prošetřovat.

Můj případ je díky velkému množství nezvratných důkazů a díky krajskému šetření zcela jasný. Všem vyšetřovatelům jsem oznamoval, vysvětloval stejný příběh a dodával stejné důkazy. Nejsou a ani nebudou jiné. Nikdo nikdy nic z mého neoznačil za lež, nepravdu, že se nestalo, či že se stalo jinak. Nikdo nikdy nežádal vysvětlení, doplnění, další důkazy. Všem je všechno jasné. Není co prošetřovat, vše je jasné.

Tak co na tom chce kdo šetřit a proč, když můj případ je tak jasný, že nemá žádné trhliny?

Když úplně všechno vysvětluje až tak dokonale, že nikdo nikdy proti tomu mému popisu nic neměl a dodnes nemá? A všechno léta zveřejňuji a nikdo nežádal nějaké vysvětlení, doplnění, opravu …

Rodiče neměli žádné hádky, konflikty, neřešili se žádné spory. Nic nenaznačovalo, že by mohla být rodina ohrožena. Manželka na manžela nikdy neuvedla nic špatného, nic takového se nikdy neřešilo. Doposud se nic špatného od ní na manžela neobjevilo.

Přesto šla a ještě k tomu tajně na sociální odbor Moravské Budějovice. A tam ihned na té první návštěvě sepsali zcela nesmyslný, zjevně křivý, bizardní návrh na rozbití rodiny. A ten ihned odeslali soudu.
Šla tam tajně, ale se synem Tomášem, který byl u všeho, všechno věděl, přestože byl z domu dávno odstěhovaný. Otec a náš syn Jakub, kteří žili v rodině, byli doma, se o tom dozvěděli až o 11 dní později.

Sociální odbor se otce na nic neptal, nic si nezjišťoval, nic si neověřoval, dokonce jej ani neinformoval o jejich tak fatálním zásahu do jeho rodiny. Bez toho všeho ihned a přesně takto konali. Takto to začalo.

Sociální odbor od otce nic nezajímalo, nic od něj nechtěli vědět, na nic se ho neptali. A co uvedl, nic z toho mu neuznali. A jeho evidentní zásluhy dokonce přes jeho děti, zpochybnili. Je vůbec nezajímala ani rodinná firma, zahradnictví, které nás živilo, a které je pro rodinu, pro děti, nesmírným darem, významnou hodnotou. Nic z toho, nic od otce je nezajímalo.
Při mé snaze jim cokoliv říci mě ihned umlčovali slovy:
Mě to nezajímá, já nic neřeším, já o ničem nerozhoduji, já o ničem nechci nic vědět. To všechno vypovíte až u soudu, to všechno se bude řešit až u soudu. Až tam budete o všem vypovídat, až tam se rozhodne“.
Proč by ji člověk nevěřil? Přece ví, co říká, přece zná svoji práci a řádné, zákonné postupy. Je to zaměstnanec státu a ne nějaký potulný šmejd, který vás chce jen co nejvíce poškodit.

Takové úřednici přece člověk musí věřit. Přece postupuje podle zákona a v zájmu rodiny, v zájmu dětí.

Jak ukázal děj, nenavštívila mě úřednice ale lidská hyena. A takovým podvodným postupem otce obešli, od děje v jeho rodině záměrně izolovali, a z procesu jej zcela vyloučil. Přitom to udělali tak podle, tak zákeřně, že v ten čas o nějakém vyloučení z procesu neměl otec ani tušení.

Jak ukázal děj, bylo to zcela záměrně a dopředu připravené. Proto si vymysleli právě takový křivý návrh, že je otec odstěhovaný, že manželství je jen formálním svazkem. Proto při své kontrole nic „neslyšeli“ a dokonce ani „neviděli“ rodinnou firmu, zahradnictví, které je tu všude, které je nepřehlédnutelné.


Zjevně křivý návrh soudu tajně sepsaný na sociálním odboru Moravské Budějovice byla teoretická část úřednického zločinu záměrně spáchaného úředníky na naší rodině.

Formální kontrola a praktická izolace otce od dění v jeho rodině, vymazání jeho díla pro rodinu, tedy zničení zázemí a jistot pro děti, zničení sourozenecké skupiny, odvrhnutí Jakuba, to byla praktická část zločinu sociálního odboru Moravské Budějovice napáchané na naší rodině, na našich dětech.

Co na tom kdo chce šetřit?

Že jsem nebyl odstěhovaný, ani formální? To už zjistilo krajské šetření a proto ten křivý návrh zmizel.

A proto přišli s úplně jiným důvodem rozbití rodiny.

Že přímo doma máme zahradnictví, rodinnou firmu, ve které jsem tehdy trvale a už 17 let pracoval?

Že tedy pro rodinu, pro děti otec a přímo doma vytvořil obrovskou hodnotu, zcela mimořádné zázemí?

To se bude po tom všem šetření teprve vyšetřovat, prokazovat?
To ještě není jasné, prokázané
?


Krajské šetření zjistilo i další skutečnosti.

Zjistili, že s jedním dítětem, s Jakubem, sociální odbor nejenže nejednal, ale o něm ani nevěděli.

Toho taktéž od děje v jeho rodině, dokonce i od tmelení sourozenců, zcela izolovali. Tmelili bez něho.


Zjistili, že otec byl skutečně z procesu vyloučený a to už sociálním odborem. Ale už ne proto, že by byl odstěhovaný, formální, jak uvedli soudu. A na základě čeho spustili celý proces. Krajské kontrole uvedli, že otce vyloučili proto, že prý odvrhl dítě.

Krajské šetření zjistilo zcela jiný důvod rozbití rodiny, než který se vymyslel a ihned odeslal ze sociálního odboru. Krajské kontrole sociální odbor uvedl, že rodina se rozbila proto, neb prý matka tmelila sourozeneckou skupina. A že se jí to i podařilo. A že prý by matka nikdy neodvrhla dítě.
Všechno se ví, to všechno je uvedeno v krajské zprávě. Případ je zcela jasný.

Krajské šetření, krajští vyšetřovatelé přinesli pravdu:

Rodina se rozbila kvůli Tomášovi. Aby se prý tmelila sourozenecká skupina. A matce se to i podařilo.

Není třeba nic prošetřovat. Není třeba sociálnímu odboru Moravské Budějovice zase dávat možnost, aby se ze svých lží znovu vylhali. Aby podle nových skutečností vymysleli něco úplně jiného, jinou krávovinu, aby se pak případ ihned uzavřel, aby s těmi krávovinami s novým křivým vysvětlením opět nešlo nic dělat.


Přesně toto předvedlo krajské šetření. Vymysleli si nové a ještě větší nesmysly a hned si případ uzavřeli.

A po nich to samé předvedl i úřad ombudsmana. Také si jen tak vymysleli zcela nové důvody a ještě větší nesmysly a ihned případ uzavřeli, aby s tím nešlo nic dělat.  A když pak nutil ombudsmana své závěry vysvětlit, tak z úřadu utekl. Proto vysvětlení z úřadu ombudsmana nemám doposud. Ale na tom se pracuje.

Krajské šetření všechno to mé obvinění vlastně potvrdilo. Netřeba nic šetřit.

Křivé důvody na rozbití rodiny vymyšlené na sociálním odboru při krajském šetření zmizely.

Křivé důvody na rozbití rodiny vymyšlené krajským šetření zmizely při šetření úřadem ombudsmana.

Důvody uvedené sociálním odborem v návrhu soudu a ani ty nové z krajské zprávy - už neplatí.

A když mi odpoví úřad ombudsmana, jistě zruší i ten svůj důvod, co si do případu jen tak podstrčili.

A potvrdilo se i to mé další tvrzení, kvůli čemu, vlastně k vůli komu se rozbila rodina.

Že se rodina rozbila kvůli Tomášovi, to tvrdím i já a to tvrdím to od prvopočátku.

Že se rodina rozbila kvůli Tomášovi, to vypověděl sociální odbor krajským vyšetřovatelům.

Že se rodina rozbila kvůli Tomášovi, to zjistil i úřad ombudsmana.

Že rodinu rozbíjí kvůli Tomášovi, vypověděla prý i bývalka na sociálním odboru, proto tmelila sourozence. A také to vypověděly dcery, neb prý život bez Tomáše jim narušoval mravní vývoj.

Že se rodina rozbila kvůli Tomášovi, to tvrdí i jimi odkopnutý Jakub.
Všichni víme, všichni tvrdíme, že se rodina rozbila k vůli Tomášovi. Kromě Tomáše. Ten jediný to netvrdí, ten totiž netvrdí nic. Ten se prý na sociálním odboru choval velice korektně, ten se prý k ničemu nevyjadřoval, uvedl sociální odbor při krajskému šetření.

Jediný na celém světě, který s tím odůvodnění nebude souhlasit je soudce, který nás soudil. Zřejmě po skončení procesu a vydání rozsudku už nebude, bojovat za to, že vlastně soudil z neexistujícího důvodu.

Co na tom chce kdo šetřit? Přece je všechno nad slunce jasné. Sociální odbor Moravské Budějovice rozbil rodinu jenom kvůli plnoletému synu Tomášovi.

Na tom se všichni shodneme.

A když toto víme, když toto všichni tvrdíme, pak se jistě všichni shodneme i na tomto následném.

Všichni víme, všichni potvrzujeme, že se rodina nerozbíjela proto, že by rodiče měli nějaké hádky, konflikty, neřešitelné problémy. Nic takového nebylo. O vztah mezi rodiči se sociální odbor nijak nezajímal, ten se neřešil. O rodiče při rozbíjení naší rodiny sociálním pracovníkům vůbec nešlo. Kvůli rodičům se nerozbíjela rodina. Rodina se rozbíjela pouze a jen kvůli Tomášovi. Rodiče při rozbíjení rodiny byli jen statisti.

Co na tom chce kdo šetřit? Bylo by podvodné osm let po rozbití rodiny, najednou hledat, vymýšlet problémy, neshody mezi rodiči. Přece víme, že by se nic nenašlo. Když tenkrát nebyly, když tenkrát se žádné nenašly, jak by mohly nyní? A co by nato řekl soudce, který nás soudil? Já jsem z procesu vyloučený, já nic říkat ani nemůžu. A bývalka na mě nic špatného říci nemůže, neb prý jsem byl formální, odstěhovaný. Proto bych na ni hned podal trestní oznámení. Smiřte se s demokratickými postupy úředníků, přijměte výsledky nezávislých šetření, které jsou ještě podpořeny desítkami dalších nezávislých šetření.

Rodina se rozbila kvůli Tomášovi. Jenom kvůli Tomášovi.

Na tom se přece všichni shodneme.

Neshodneme se pouze v tom odůvodnění, ale to je detail. To na spáchaném skutku vůbec nic nemění.

Důvodem byl Tomáš. Ne otec, či matka. Tomáš. Sociální odbor a krajská kontrola tvrdí, že to bylo proto, aby se Tomáš začlenil, respektive aby se obnovila sourozenecká skupina. A že se to matce i podařilo.
Já tvrdím, že je to absolutní krávovina. Že tím aktem se nejenže sourozenci netmelili, ale právě naopak.
Že tímto aktem, že tímto brutálním odkopnutí Jakuba matkou a sourozenci se nevídaným způsobem zcela a na věky zdevastovala sourozenecká skupina.

Úřad ombudsmana tvrdí, že rodince rozbila proto, neb prý matka nemohla za plnoletým Tomášem, že prý za ním chodila tajně a tajně za ním chodily i dcery a to že jim ohrožovalo mravní vývoj.

Já tvrdím, že kromě toho, že je to nesmysl, tak úřad ombudsmana uvádí, že matka byla tak závislá na synu Tomášovi, že bez něj nebyla schopna ani normálně fungovat. Jejím zájmem nebyla rodina, děti, prvňáček, aby měli zázemí, jistotu, oba rodiče … Jejím jediným zájmem bylo utíkat za Tomášem, to byl její guru, její všechno. Pro něj ani nezaváhala rozbít rodinu a ani odkopnout syna Jakuba. Pro bytí s Tomášem nezaváhala ani na okamžik ožebračit vlastní děti, a srazit je na samé ekonomické i společenské dno. Tak na něm byla závislá, respektive, tak Tomáš matku ovládal. To se dá odvodit ze zjištění úřadu ombudsmana


Jakub skutečně existuje. A trvale zde bydlí se mnou.
Tisíckrát jsem to všem těm kontrolám a vyšetřovatelům vysvětloval, a ani jednou a nijeden to nepochopil, nikdy nikdo mi to neuznal. A to jsem to dokonce policejnímu prezidentovi namaloval. A barevně. A nic.
Pokud alespoň vy existenci Jakuba připustíte, pak musíte připustit všechno. Pak vám musí být jasné, že to odůvodnění od sociálního odboru je opět zcela nesmyslné, podvodné, opět záměrně zcela křivé.

Všichni tvrdíme, že se rodina rozbila kvůli plnoletému a z rodiny odstěhovanému Tomášovi.

Takže žádné že otec odstěhovaný, že manželství bylo jen formální. To byla jen záminka, aby se sociální odbor mohl dostat do rodiny, odstavit si otce a rozbít rodinu. Aby se tímto bestiálním způsobem postarali o plnoletého Tomáše, kterému končila škola, bydlení a bez rozbití rodiny by neměl vůbec nic.

A zde je moje vysvětlení zločinného běsnění sociálního odboru v naší rodině.
Úřednické vysvětlení rozbití rodiny neexistuje.

Než úředníci uvedou a obhájí něco svého, tak
MUSÍ
a pro všechny platit pouze toto moje vysvětlení:

Tomáš byl od mala mimořádně krutý, bezcitný tyran celé rodiny. A když už mu bylo 18 let, musel z rodiny pryč, jinak by nás vyzabíjel.
Tomášův odchod z domu nám doporučil psycholog.
Proto na poslední rok gymnázia z domu odešel. Tomáš se nemohl před spolužáky prezentovat jako ten, který doma škodil, všem ubližoval. To by se znemožnil. Proto se prezentoval jako oběť. Falešným plakáním, podlým působením na city spolužáků a učitelů od nich získával jejich chlácholení a podporu. Postupně si je podmaňoval, až je zcela ovládl. Čím více o otci lhal, tím pro něj lépe. Pro ně byl hrdina, co se vzepřel otci. Ale mělo i druhou stranu. Trvalým lhaním o otci si sám zavíral dveře domů. Po tom už se ani nemohl vrátit.

Za rok končil na gymnázium a pak nebude mít nic. Vůbec nic. Ani bydlení, zázemí, ani peníze. Přitom chtěl na vysokou. A matka měla v Lukovanech u Brna prázdný domek. A celý gympl mu zobal z ruky. Proto se rozhodl rozbít rodinu, odkopnout Jakuba a duševně slabou matku si odtáhnout do Lukovan.

Není možné, aby se devatenáctiletý hlásil na vysokou do Brna, do pro něj zcela cizího města, když neměl vůbec nic. Ani bydlení, ani zázemí, ani peníze. Od otce 1.500 Kč a k tomu od státu 810 Kč. A od matky nic. Ta si u něj celý poslední rok jeho studování na gymplu neplnila vyživovací povinnost a to žádnou formou.

Není možné začít studovat vysokou v úplně cizím prostředí, bez bydlení a jen s jistými 2.310 Kč měsíčně. To nejde. To věděl nejen on, ale to věděli i ve škole, jeho třídní, celý učitelský sbor. A hlavně – věděl to i sociální odbor. Proto se rozhodli se o něj, o věčně plačícího chudáčka Tomáše, postarat.

Proto se rozhodli pro Tomáše rozbít rodinu. Aby s matkou a se sestrami mohl odtáhnout do Lukovan. Jenom to by ho zachránilo. Měl by kde bydlet, měl by zázemí a hlavně, dosáhl by i na jejich peníze, bez kterých by to nešlo. Ještě před rozhodnutím soudu o děti už všichni odtáhli do Lukovan. I s Tomášem.

Co na tom chce kdo šetřit? Přece přesně takto to bylo a přesně takto se i stalo. Nebo něco bylo jinak?
A co jinak? A jak jinak?
Přece všichni tvrdíme, všichni se shodneme na tom, že se rodina rozbila k vůli plnoletému Tomášovi.

Proto od prvopočátku tvrdím, já přísahám,

že sociální odbor rozbil naší rodinu,

aby se postaral o bydlení a o zázemí pro devatenáctiletého

a z domu již dávno odstěhovaného Tomáše.

To je důvod, proč rozbili rodinu.

Aby se postarali o bydlení pro Tomáše.

 

Proto postupovali tak, jak postupovali. Tajně, samý podvod, pomluvy, lži, nesmysly, diskriminace – samý zločin. Proto úřednicky nelze nic vysvětlit.

Proto je nezajímal vztah rodičů ani to, že manželka nikdy na manžela neuvedla nic špatného. V tom byl ten vtip. Věřím, že z ní páčili, že si přáli, že ji přemlouvali, aby alespoň něco špatného na otce uvedla. A když nic nebylo, tak holt nic nebylo. Vypomohli si tím, že ze mě udělali odstěhovaného, formálního otce. Přece potřebovali začlenit, respektive postarat se o Tomáše. Ne řešit rodiče a už vůbec ne otce. Ten jim zavazel.

Proto vše započali tajně, otce obešli, od dění v rodině izolovali a ihned a na základě zjevně křivého návrhu soudu začali ničit rodinu. Proto otci nic neuznali, všechno od otce popřeli, nebo nechali popřít dětmi.

Proto o otci nic neuvedli, nic s ním neřešili, proto zatajili rodinnou firmu a zázemí, které doma vybudoval.

Otec byl překážka, proto dle tvrzení sociálního odboru byl odstěhovaný, formální, tedy – nebyl, neexistoval.

Přece potřebovali začlenit, respektive postarat se o plnoletého Tomáše, který půjde s matkou do Lukovan. Všechno už měli předem připravené.

Proto ten křivý návrh soudu, že je otec odstěhovaný a jen formální. To byl základ jejich zločinu.

Jen takový návrh soudu umožnil sociálnímu odboru otce od všeho izolovat, vůbec s ním nejednat, nic mu uznat. Proč taky? Přece byl odstěhovaný, formální. Šlo o Tomáše, tedy odstranit mu otce z rodiny.

A proto ani nepotřebovali žádné výpovědi od duševně slabé matky dětí. A proto matka dětí nikdy nic nevypovídala. Proč? Přece se nic neřešilo. Otec byl odstěhovaný, formální.

Přesně takto si to úředníci zařídili a to jenom proto, aby se postarali o Tomáše. O jeho zázemí, bydlení.

Tak to bylo.
Není, neexistuje nic jiného, není, neexistuje žádné jiné vysvětlení.

Samozřejmě že v demokracii, že v právním státě by něco takového nebylo možné. Je tu přece ústavní ochrana rodiny, jsou tu práva rodičů, práva dětí, zákony. A nad tím vším bude bdít soudce. A kdyby bylo něco divného, něco nesouhlasilo, tak soudce už si sjedná nápravu, tedy aby všechno bylo podle zákona.

A jsme opět na začátku, u toho křivého návrhu soudu, že prý jsem se odstěhoval a že prý manželství bylo jen formálním svazkem. A kterého se sociální odbor držel jako klíště. A nic na tom nešlo změnit. Kdo by co měnil? Otec? Ten byl přece od děje ve vlastní rodině izolován, z procesu předem a zcela vyloučen.

Matka? Ale ta přece také nic nevypovídala, za ni si všechno vymysleli sami.

Proto se soudilo a rozsoudilo pouze a jen na základě jejich návrhu a proto s tím nešlo nic dělat.

Bylo by možné, aby si sociální odbor dovolil tak zjevný podvod, takový zjevně křivý návrh, takovou krávovinu poslat soudu, aniž by měli jistotu, že se jim za to nic nestane, respektive, že jim to projde?

Ani náhodou. Snad si někdo nemyslí, že by u soudu mohli obhajovat a obhájit, že důvodem rozbití rodiny je, že jsem odstěhovaný, že rodina je jen formální.

Soudce by ihned odhalil ten křivý, zcela nesmyslný návrh, a bylo by s nimi zle.

Je nad slunce jasné, že věděli, že museli mít jistotu, že soudce bude skákat tak, jak oni, budou pískat. A že jim ten zcela křivý návrh hladce projde. A přesně podle scénáře ze sociálního odboru soudce i skákal.
Proto bez problému i na tak zjevně nesmyslný návrh a takřka hned vydal rozsudek.

Soudce aniž by věděl, aniž by tušil, proč se vlastně rozbíjí rodina, jaké byly problémy, kdo je způsobil, kdo zato může, zda není nějaké jiné řešení … soudce prokazatelně o důvodech rozbíjení rodiny nevěděl vůbec nic. A ani nic nechtěl vědět, všemu se bránil, nic nedovolil říci. A přesto že nic nevěděl, nechtěl vědět, tak prakticky ihned - rozhodl.

Soudce se na nic neptal, nic nezjišťoval, na nic se nedovolil ptát, a každou mou snahu ihned utnul slovy – Na to jsem se neptal, to mě nezajímá. A - že vám dám pokutu, že vás nechám vyvést justiční stráží …

Soudce nevěděl vůbec nic, soudce se bránil cokoliv slyšet, vědět, zjišťovat.
Jediné, v čem mi vyhověl, bylo, že nám slíbil, že se na mou žádost budou dělat testy rodičů. Ale to až příště. A když přišlo příště, tak soudce řekl, že už má v případu jasno, že žádné testy se dělat nebudou.

A že za dva dni, v pátek vyhlásí rozsudek.

Takto soudce zlegalizoval, takto soudce svým rozsudkem potvrdil křivý, zcela kreténsky idiotský návrh soudu, který vznikl tajně na sociálním odboru Moravské Budějovice.

Takže ty důvody, že prý jsem odstěhovaný, formální, to nebyl žádný omyl, spletení se. To byl záměr.
Sociální odbor vůbec nezajímala realita, zájmy rodiny, rodiče, potřeby, zázemí dětí. Jediné, co je zajímalo, bylo, aby to papírově sedělo. A papírově to sedí. Přece otec byl odstěhovaný, formální, netřeba žádného šetření, něco zjišťovat, otce se na něco ptát. Ani testy rodičů nedovolil. Otec přece není.
Proto při své kontrole sociální pracovnice takto se mnou jednala:
Mě to nezajímá, já nic neřeším, já o ničem nerozhoduji, já o ničem nechci nic vědět. To všechno vypovíte až u soudu, to všechno se bude řešit až u soudu. Až tam budete o všem vypovídat, až tam se rozhodne.
Věděla moc dobře, musela si být jistá, že nás soudce zařízne. Proto se tak chovala. A také nás zařízl.

Ani na tomto se nedá nic vyšetřit, nic zjistit, neb důkazy to ani nedovolí.
Ten můj popis je přesný.

V ten čas jsme měli pouze ten křivý, nesmyslný návrh soudu. Ten všechno spustil. Na základě toho návrhu se soudilo. Na základě toho návrhu se rozsoudilo a byl vydán rozsudek. Nebylo, neřešilo se nic, natož pak něco jiného. Byl jenom ten bizardní, zcela nesmyslný návrh soudu.

A k tomu návrhu soudu máme rozsudek, ve kterém není uvedeno vůbec nic o důvodech rozbíjení rodiny, o rodičích, jak se kdo staral, co je za nimi vůbec nic. A vůbec nic tam není o Tomášovi. O něm během soudu nepadlo ani slovo. To není o tom, jak rozhodl soud, o rozsudku. To ani náhodou.

To je o zločinném spolčení sociálního odboru se soudcem. To je jasná věc. Důkazy můj výklad zcela potvrzují.

Když ten důvod při krajském šetření padl, neb byl až tak moc křivý, že už byl neobhajitelný, tak na základě čeho soudce soudil, na základě čeho vydal rozsudek? Proč rozbíjel rodinu? Soudilo se pouze na základě návrhu soudu, že jsem byl prý odstěhovaný a že manželství bylo jen formálním svazkem.

Ale ten důvod už dávno neplatí. To je snad dostatečný důkaz o zločinném spolčení sociálního odboru se soudcem. Soudci postačilo, když mu sociální odbor přikázal, jaký potřebují rozsudek. A možná mu ještě řekli, že případ příliš smrdí, aby raději nic nezjišťoval, na nic se neptal a nic nedovolil říci. Aby raději ani nezjišťoval důvod rozbití rodiny. Tak nějak to muselo být. Proto mohli soudu poslat zcela nesmyslný návrh soudu, neb měli jistotu, že jim to projde, že vše bude tak, jak oni naaranžovali. A také to tak bylo a dopadlo.

Proti tak zákeřnému, tak zločinnému útoku sociálního odboru proti rodině, proti zájmům dětí a ještě ve spolupachatelství se soudcem, není obrana. Tací úředníci, takové postupy dohání jejich oběti k zoufalým činům. Ta beznaděj, jak jste pro ně jen hnůj, smrad, vůbec nic a bez nároku na něco, je vraždící.
Jen se čeká na to, kdy se po takovém úřednicko soudcovském masakru jejich oběť zabije. A smrt udělá za těmi státními zločiny tečku. A jak je dnes moderní, ještě to právě tací zločinní úředníci, kteří vše způsobili, a budou prezentovat jako přiznání viny. Přece – kdyby byl bez viny, tak se nezabíjí.

Ale - jaké viny, co mám přiznat, připustit, s čím se mám smířit?

Moje jediná vina je, že chci odpovědi, že chci to, co mi mělo být poskytnuto automaticky a už dávno.

Odpovědí nemám, protože by je usvědčily ze zločinů proti rodině, ze zločinů proti dětem. A vědí to všichni.

Proto nikdo nikdy na nic nejenže řádně neodpověděl, ale nikdo ani odpovědět nechtěl.

Najdete odpovědi na moje otázky a těmi odpověďmi získáte plno nezvratných důkazů o zločinech sociálního odboru Moravské Budějovice. I o jejich krytí všemi kontrolami a vyšetřovateli.

1. Proč do rodiny pronikli tajně, proč otce, který byl pořád doma, pořád se staral, ani neinformovali?
2. Proč na základě zjevně křivému návrhu soudu okamžitě zahájili rozbíjení rodiny?
3. Jak úředníci vysvětlovali rozbíjení rodiny prvňáčkovi, Vendulce, jaké ji uvedli důvody?
4. Na základě čeho otce z dění v jeho rodině izolovali a z procesu zcela vyloučili?
5. Proč si vymysleli výpovědi i za matku? A za děti?
6. Jak přišli na to, že otec odvrhl dítě?

7. Jak přišli na to, že by matka nikdy dítě neodvrhla?
8. Jak přišli na to, že matce se rozbitím rodiny podařilo obnovit sourozeneckou skupinu?
9. Jak přišli na to, že otec škodil Tomášovi, když nikdy nikde nic konkrétního neuvedli, když nikdy nic takového se neřešilo?  Když nikde není popsán ani jeden jediný špatný skutek otce vůči Tomášovi?
10. Proč nadřadili začlenění plnoletého a z domu již odstěhovaného mezi jen některé sourozence nad ochranu, potřeby a zájmy rodiny, nad ochranu, potřeby a zájmy pro neplnoleté?

I když si sociální odbor vymyslí další a třeba i geniální důvod pro svůj útok na mojí rodinu, nic to neřeší. Protože i ten případný budoucí důvod bude mít zásadní vadu. Že se mnou jej neprojednávali. Se mnou nikdy nic neprojednávali. A proč by měli? Přece jsem byl odstěhovaný, formální, otec bez práv, člověk bez nároků. Na základě nějakého návrhu soudu se už soudilo a už rozsoudilo. To už nelze změnit.

Nesčetněkrát jsem psal policii, policejnímu prezidentovi a nyní to samé píšu i vám. Já nepotřebuji nic prošetřit. Já ani nepotřebuji posoudit postup úředníků. Případ je jasný a je k němu dostatek důkazů.

Co se neví, co je nejasné, co mám doplnit, doložit, vysvětlit? Případ i postup úředníků je dle mého jasný.

Já vám oznamuji a já vám dokládám zločiny, plno ohavných zločinů, které spáchal sociální odbor Moravské Budějovice na naší rodině, na rodičích, na dětech. To vám oznamuji.

Máme za zločince toho, který ukradne plato se zlatými prsteny. Nebo kabelku. Nebo toho, co vyloupí chatu. Nyní jsou v kurzu šmejdi, kteří připravují důchodce o desítky tisíc korun. To jsou zločinci naší doby.

Přitom – co se stalo?

Způsobila se škoda, která se zaplatí, nahradí, oželí, za pár týdnů je vše nahrazeno, zapomenuto. A jede se dál. Ale sociální pracovník může tak podvádět, tak lhát, tak křivě obviňovat, křivě vypovídat pro soud, až tím své oběti dohání k zoufalým činům. A to zde nikomu nevadí. Ba naopak. Ještě se úřednické oběti posmívají, ještě takovými pohrdají. Jak se prý nesmířil s demokratickými postupy, jak prý neunesl, jak se nevyrovnal s rozhodnutím nezávislého soudu …. A bestiální úředník po tom všem je zde považován za ctihodného občana, za vzorného služebníka státu. Přitom šmejdi jen okrádají občany, ale tací úředníci dohánějí své oběti k zoufalým činům, dokonce i k sebevraždám. Na šmejdy se můžeme připravit. O nich, o jejich praktikách se ví. Ale jak se máme připravit na tak zákeřně podvodné, zločinné úředníky, kteří mají takovou moc a k tomu bezmeznou podporu a trvalé krytí mocných, ať udělají, co udělají?


Jak je z mého případu zjevné, i když si sociální odbor vymyslí totální nesmysly, které jsou tak bizardní, že je ani oni sami nedokážou vysvětlit, i když máte nadbytek a zcela jasných důkazů, nic, nikdo vám v této zemi nepomůže. Přitom můj případ je tak jasný a tak dokonale doložený a doposud jsem nic nezmohl.

Co asi mohou dělat ti, u kterých nejsou podvody tak zjevné, kteří nemají tolik a tak silných důkazů?

Pak je jen na nich, je jen na obětech úřednické zvůle, zda s tím budou žít. Zda chtějí být až do smrti terčem posměchů a urážek od okolí za to, co si na ně sociální odbor pro své potřeby jen tak vymyslel.

Anebo zda s tím nechtějí žít a ukončí to. Není jiná možnost, jak se těch úřednických pomluv a lží zbavit.

Pokud se ani vám na postupu úředníků nezdá nic divného, natož pak nezákonného, pokud takový postup posoudíte jako běžný, normální, jen tím k smrti vyděsíte slušné občany této země. Neb pochopí, že proti úřednické zvůli nemají šanci. Že i když jsou podvody tak zjevné, že i když je tolik a tak perfektních důkazů, že i když se napáchá tolik a tak zoufalých činů -  a když ani toto všechno nestačilo … Co s tím, co dál?

Co by kontroly a vyšetřovatelé ještě chtěli, když ani toto všechno nestačilo?

Rodina, rodiče, děti, jejich práva a soukromí zde nemají žádnou ochranu, podporu, šanci. Otec je tu brán jako bezprávná nicka, jen jako formální, zcela nepotřebný článek rodiny. Otec je tu jen proto, aby se na něj dle potřeby všechno svádělo. A když na něj nic není, tak se něco vymyslí. Třeba i absolutní nesmysly, třeba i totální krávoviny. A nejde s tím nic dělat. Takto to tu funguje.

O tom je můj případ.
O záměrně brutálních úřednických zločinech na rodinách, na dětech a o beznaději.

Pokud na postupu úředníků není nic špatného, je to dobrá zpráva pro lumpy.

Už není třeba se při rozbíjení rodiny domlouvat s druhým rodičem. Nyní se chodí tajně na sociální odbor, a sociální odbor už se postará, sociální odbor už všechno zařídí. O tom je můj případ.

Pokud na postupu úředníků není nic špatného, je to dobrá zpráva i pro mafiány.
V Třebíči soudí soudce, kterému je jedno, který ani neví, netuší, co soudí. Jak ho naprogramujete, takový on vydá rozsudek. A je mu šuma fuk, co soudí. Takový servis pro mocné zde máme a zcela legálně.

O tom je můj příběh.

Co se stalo, to jsem vám právě popsal.

21 různých stupňů kontrol a šetření, 12 trestných oznámení, plno zoufalých činů a výsledkem je plný kufr odpovědí o tom, jak nikdo nikdy neobjevil na postupu úředníků nic divného, závadného, natož pak nezákonného. To platí doposud. Všechno, co uvedli úředníci sociálního odboru do návrhu soudu a pak krajské kontrole, to platí pořád. Přesto že zjevně jsou to kolosální krávoviny. A nikomu to nevadí.
Tak čeho jsem potom všem dosáhl?

Nemám ani odpovědi na základní otázky. Ty otázky nespadly z nebe, nejsou spekulativní, zavádějící, provokativní, od věci. Ty otázky vycházejí pouze a jen z toho, co tvrdí úředníci o mě, o mé rodině. Nic víc.
Já chci pouze vysvětlit to, co tvrdí úředníci o mě, o mé rodině.

A jak vidíte, ani na to v této zemi občan nemá nárok. A nejen to.

Místo pomoci a chránění jak garantují, tak se ze mě policie pokusila udělat duševně nemocného. Chápu.

Když mám ve všem pravdu ale hlavně, když mám tolik důkazů, když mě tedy nemohou obvinit ze lži, z pomluvy, z křivých obvinění … pak holt nastupují od policie na umlčení svědka zločinů i takové praktiky.

Tak nesmírně krutí jsou úředníci, kontroly a vyšetřovatelé ke svým obětem. Pak se nedivte, že se tu páchá tolik zoufalých činů.  Právě tací zločinní úředníci a odpovědi od všech těch kontrol a vyšetřovatelů, které jsou zcela o ničem, které nikdy nic nevysvětlili, na nic neodpověděli, je k zoufalým činům dohání.

Vládne tu krutý státní teror a jeho důsledkem jsou zoufalé činy nešťastníků.

Na jedné straně absolutní zvůle mocných a na té druhé straně – jen beznaděj a zoufalství.

 

Martínkov, dne  22. 2. 2015

 

Jiří Klušák,

Martínkov 105,

675 44 Lesonice

 

721 247 239,  jikl@jikl.cz,

 

 




Nástěnka

Na likvidaci mé osoby se ve zločinném spolčení od roku 2017 přímo podíleli či ještě podílejí: OSZ Třebíč, OS Třebíč, advokáti, soudní znalci, ambulantní doktoři


Strůjce a koordinátor mé likvidace, státní zástupce:
Mgr. Jaroslav Nemeškal

Křivé trestním oznámní:

Ing. Vlastimil Bařinka
Ing. Jana Loiblová
a Dis Stanislava Chalupová
Fiktivní trestní stíhání:
por. Mgr. Michal Škarek
Mgr. Jaroslav Nemeškal
a JUDr. Ivo Hrbáček
Nezákoné zastavení trestního stíhání:
Mgr. Jaroslav Nemeškal,
JUDr. František
Sochor, advokát ex offo 
Nezákoně nařízená léčba:
JUDr. Stanislav Hanák, advokát ex offo, 
JUDr. Karel Holub, advokát, ex offo opatrovník 
Proradní soudci:
JUDr. František Frula
JUDr. Helena Tomková, Ph. D 
Proradné soudní úřednice:
Mgr. Andrela Mühlhandelová
Mgr. Bc. Jaroslava Valášková
Podrazáčtí soudní znalci:
MUDr. David Neubauer
PhDr. Jaroslav Veselý
a MUDr. Petr Hromada
Ambulantní psychiatři, klíčoví likvidátoři:
MUDr. Petr Pokorný
a MUDr. Libuše Kabátková
Doktorští likvidátoři:
MUDr. Richard Štrobl
a MUDr. Jiřina Františková
Slepá policie:
npor. Bc. Jaroslav Pospíšil
Slepí státní zástupci:
Mgr. Lenka Fortelná
a JUDr. Jiří Hajda,
Za ČLK doktry kryjí:
MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.
MUDr. Zdeněk Rybář
MUDr. Tomáš Sýkora


Tito mě tak brutálně
podráželi, někteří už od roku 2017, že by to duševně slabšího jedince dávno dohnalo k definitivě.


Kde se soudci tajně domlouvají s advokáty, znalci, psychiatry a všichni proti souzenému, kde soudy souzenému před řízením zatají znalecký posudek, aby se nemohl hájit, zatají odvolání, aby se nemohl bránit, tam vládne mafie. A kde vládne mafie, tam právo a zákony nemají šanci. 

Proto je, musí být ve veřejném zájmu zveřejňovat informace o zločinech páchaných z mocí úřední na rodině, na dětech i s tím, jak se to pak řeší ututláním - likvidací toho, který na to upozorňuje.
A kdo se na tom podílí.
Aby se občané na takové situace a úředníky, advokáty, soudce, doktory, státní zástupce mohli připravit, a nemuseli pak z reality páchat ty nejzoufalejší činy, protože každý nemá tolik a tak silných důkazů, jako mám já, aby mohl na jejich praktiky upozorňovat.

Dokud budou o nás platit ty úřednické pomluvy, lži, křivá tvrzení a nesmysly, je mojí povinností se tomu bránit.
To není duševní porucha, nemoc, to je povinnosti občana vůči svému svědomí, přesvědčení, vůči svým dětem a vlastně vůči všem.

Už je duben 2021,
a ty úřednické
pomluvy, lži, křivá tvrzení a nesmysly o nás, zejména o odvrhávání dětí a o obnovování sourozenecké skupiny jsou pořád v platnosti, pořád se mi vnucují za pravdu o nás.

Lepší důkazy o mé likvidaci přes soudy a doktory než právě to, že ty úřednické nesmysly o nás pořád platí a pořád se mi vnucují,
si ani nelze přát.

 

Jiří Klušák


Vsevjednom.cz
Powered by PrestaShop™    
Template prestashop