www.klusak.info



Aktuálně

Záměrná likvidace rodiny z moci úřední:
Toto je příběh o rozbíjení rodiny, kdy rodiče o rozvodu ani neuvažovali, přesto nám úřednice OSPOD MB na základě korupční nabídky a korupčního plnění tjně učiněné matce našich dětí zlikvidovaly rodinu.
Korupční nabídkou
byl úřednický návrh soudu o děti.
Korupčním plněním
se stal úřednický postup, kterým se ze své moci postaraly, aby všechno snadno a rychle a - bez otce - prošlo.

Proto úřednice matce stvořily návrh soudu o děti, který nikdo nedokáže vysvětlit, ale který si protlačily přes soud prakticky na jedno státní.
A protože až tak nesmyslný návrh soudu o děti je až příliš velký důkaz o úřednickém zločinu na naší rodině, tak jen co ten jejich návrh zlikvidoval naší rodinu, tak si jej ty samé úřednice z případu odstranily a nahradily úplně jinými důvody.
A všichni, úplně všichni, co tento případ řešili se tváří, jako by návrh soudu o děti a rozsudek k němu nikdy ani neexistovaly.


Sebevraždy:
Toto je příběh o tom, že některé případy se řeší záměrným doháněním občana k těm nejzoufalejším činům, k definitivě. Trvale své oběti vnucují úplné nesmysly, a ani jim nejde o to, aby to jejich oběť přijala, ale aby ji tím dohnali do naprosté beznaděje a z ní k těm nejzoufalejším činům.
Já už od roku 2011 vysvětluji a dokládám, že tvrzení úředníků,
- že prý jsem odvrhl dítě, to rozbilo sourozeneckou skupinu a započalo destrukci rodiny, a že by manželka dítě nikdy neodvrhla, a aby obnovila sourozeneckou skupinu, jedinou možností bylo, rozbít rodinu, odejít do Lukovan, kde měla prázdný domek
jsou absolutní hovadiny.
A když je vám toto vnucuváno a už 8 let a nenestal vůbec žádný posun ….
Člověka zabíjí, že stačí tak málo, takové nic – jen se podívat na tu obnovenou sourozeneckou skupinu.
A hned je to jasné, úřednice usvědčeny, a oznamovateli dáno ihned a ve všem za pravdu. Ale to všichni víme. Právě proto se nikdo nikdy tou sourozeneckou skupinou nezabýval a zabývat nehodlá.


Duševní zdraví:
Když státní moc takto a tolik let občana terorizuje, vnucuje mu takové hovadiny a ještě takovými formami, může to zdraví občana až tak poškodit, že mu je přisouzena léčba a opatrovník.
Ale za ty poruchy by mohly pouze a jen pomluvy a lži a křivá tvrzení úřednic.
A všichni ti, kteří to ze svých postů podporují, kryjí, kteří mi ty úřednické hovadiny trvale vnucují jako jedinou pravdu o důvodech rozbíjení naší rodiny.


Terorismus:
Státní moc mě už léta záměrně dostává do naprosté beznaděje, ze které se páchají ty nejzoufalejší činy, protože nikdo nedokáže vysvětlit návrh soudu o děti. Pokud z toho tlaku na mě záměrně vytvářený něco spáchám, s tím už si budou umět poradit, to řešit. Proto mě k nim dohánějí. Abych už něco z toho spáchal. Cokoliv. To je to nejhorší, že cokoliv.
Jenže nikde není jistota, že tím nejzoufalejším činem bude „jen sebevražda“.
Toto je ukázkový příklad, jak státní moc záměrně vyrábí zoufalce a pak skutečně jen čeká, až z toho konečně něco spáchá. Cokoliv. 
Proto jsem o případu informoval i BIS.
Toto není nějaká – „Modrá velryba“ – kde záleží na každém, zda si něco o tom vyhledá, s tím začne, bude plnit …
Toto je daleko horší, nebezpečnější, zákeřnější ... Protože to se na občana všechno jen tak vymyslí, hodí, nic řádně nevysvětlí, nic se mu neuzná, na nic neodpoví ... takže se mu neumožní ani se tomu bránit … A tak nemá šanci s tím cokoliv udělat. Musí hrát podle jejich pravidel a proto musí prohrát. Mnohdy i život.


Ministryně spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce o všem vědí
Tyto dva nejvyšší správci spravedlnosti a práva jsem o případu informoval v květnu 2019. To vyjasní, zda to, co se mé rodině, mým dětem stalo z moci úřední je náhoda, a následné selhání jednotlivců, kteří si mysleli, že krytím takových zločinů spáchaných na mé rodině, na mých dětech něčemu pomůžou. A ani jim nedošlo, že tím jejich krytím je moje likvidace.
Nebo takové postupy, likvidace rodin, likvidace občanů doháněním je k těm nejzoufalejším činům, je zde běžný postup.
Uvidíme, zda se budou tvářit, jako že nic, a přehrají případ na jiné, jako že oni nic ... či budou konat, jak je jejich povinností.
Je to na nich. Skutečností ale je, že o všem a všechno vědí a mají perfektně doložené.


Nadlidé
Já už takřka 30 let podnikám. Mívám nejrůznější kontroly, jako každý podnikatel. Co chtěli, to jsem musel vysvětlovat, dokládat, a zase vysvětlovat a přesně a až do doby, než všechno bylo doložené a úředníkům naprosto jasné. Takto se k mým povinnostem staví stát.
A jak je to s mými právy?
Úředníci tajně pronikli do mé rodiny, mě si předem z dění v rodině odstavili, z procesu vyloučili, vše přede mnou tajili, přemlouvali i manželku, aby i ta přede mnou všechno tajila, nic se mnou neřešila. A nic se se mnou neřešili ani úředníci. To všechno proto, aby se nám snadno a rychle zlikvidovala rodina na základě zcela nesmyslného návrhu soudu, který si na nás úřednice vymyslely a který nikdo nedokáže vysvětlit, a dodnes ani nevysvětlil.
Proto jsem ani nemohl něco vědět,
něco řešit, něčemu rozumět, natož pak rodinu chránit.
A když se ptám, žádám, prosím, žebrám o vysvětlení .... tak se mi všichni ti, co měli něco s případem společného, jen posmívají, ponižují mě, urážejí a zesměšňují, odkopávají mě, jak já prý neprokázal .... Přitom já žádám, prosím, žebrám, pláču ... přece já se jenom ptám, já chci jen odpovědi, vysvětlení ... 
A nikdy nic.
Jako bych byl jen kusem dobytka, který jen otravuje, je na obtíž, který nemá nárok na nic. Ani na to vysvětlení úřednického postupu v naší rodině, kterému jsme se museli všichni podřídit.

 

Jakpak dopadnu?
Vysvětlí se něco, nebo mě státní moc zlikviduje, jen aby se nemuselo nic vysvětlovat a takto se ututlají zločiny spáchané z mocí úřední na mé rodině, na mých dětech? Dozvíme se někdy, který rodič selhal až tak, že už se musela rozbít rodina?
Jak je možné, že po tolika letech a po tom všem se ještě ani toto nevysvětlilo? 
Ale protože v ututlávání zločinů spáchaných na mých dětech je přímo namočeno tolik úředníků, policistů, doktorů, advokátů, státních zástupců a už i soudců, tak mě zřejmě brzy dorazí. Protože v této fázi státní moci půjde jen o to, aby se co nejvíce zmírnilo selhání státu. A opět se na mě něco vymyslí, nijak nevysvětlí, jen plivne špína bez možnosti se tomu bránit se, a jen tak na mě hodí, jak už se to dělá 8 let.
Já byl přece odstěhovaný, manželství jsem učinil formálním - já prý odvrhl dítě - matka k vůli tomu musela rozbít rodinu - matka by prý dítě nikdy neodvrhla - matce se prý podařilo obnovit sourozeneckou skupinu -
A aby to tak zůstalo, nešlo s tím nic dělat, tak proti tomu je, jak
já prý všechno popisuji lživě, pomlouvačně, neúplně .... - já nejsem schopan se s mířit s pravdou od úřednic -
já nechápu, že neplatí, co je uvedeno v návrhu soudu a v rozsudku - já prý trpím bludy - já prý potřebuji opatrovníka
Nic z toho není dodnes řádně vysvětlené, popsané a k ničemu z toho dokonce ani nemají mé vyjádření a přesto všechno platí. Takto se tu se mnou jedná a jen čeká, až mě to zlikviduje.

Přitom všechno jsou to až tak obří hovadiny, že se z nich, z žádné z nich, nedá nic vysvětlit.
Ale při likvidaci Klušáka netřeba něco vysvětlovat. Klušáka je potřeba zlikvidovat. A pak konečně bude po případu.
Jiní přece vysvětlení nežádají. Jiným nevadí, jak se zde likvidují rodiny, jak se zde záměrně dohánějí občané k těm nejzoufalejším činům ...


Sledujte tento případ, zde se všechno dozvíte.


Jiří Klušák

Kontakt

Majitel tohoto webu a garant pravdivých údajů:

Jiří KLUŠÁK
Martínkov 105

675 44 Lesonice

jikl@jikl.cz

rekonstrukce webu:
srpen 2016


Čtvrtý dopis pro MPSV

Tohle je moje odpověď, na tu jejich zprávu o ničem, aby hned bylo jasné, že nejde o nějakou aktuální situaci rodiny.

Ale že jde o úřednické zločiny spáchané z moci úřední na dětech v období od dubna 2007 do srpna 2007

O tom je můj případ. V ten čas se ty zločiny na dětech udály.

Proito jsem jim napsal:


Takže - zcele určitě náš případ není o nějaké aktuální situaci v rodině, kterou by si stejně napsali k obrazu svému. 
Proito jsem jim napsal:

*********************

 

Vážená paní Mgr. Kateřino Šlezingerová,

děkuji za vaší informaci.


„Aktuální zpráva o situaci rodiny“ – toto, že bych po vás žádal? A k tomu že se má vyjádřit Městský úřad Moravské Budějovice? Co jste si to na mě vymysleli, co to na mě po tom všem zase zkoušíte?

Já vám přece poslal a nezvratně doložil zločiny, kterých se na mě, na mé rodině, na mých dětech dopustil sociální odbor Moravské Budějovice, konkrétně paní Stanislava Chalupová. A po deseti měsících vašeho šetření se dá uvést jediné: Ani vy jste neoznačili nic z toho mého za lež, pomluvu, že se nestalo či že se stalo jinak. Takže s tím mým popisem postupu sociálního odboru souhlasíte. A rozumíte mu, když nežádáte nějaké vysvětlení něčeho či doplnění důkazů.

„Aktuální situace rodiny“, ať je jakákoliv, nevyřeší, nevysvětlí zločiny, kterých se na mé rodině, na mých dětech, na mě dopustil sociální odbor.  Je nad slunce jasné, že sociální odbor bude opět lhát a lhát a lhát. Jenom aby si z jiného úhlu mohli posvětit to své zločinné konání. Oni totiž jenom podvádějí a lžou.
Vezměte si jejich návrh soudu, který vznikl na jejich úřadu a jejich výpovědi pro krajské šetření a uveďte, co je v nich pravda. A ejhle. Kromě iniciál – nic. Vůbec nic. Všechno si vymysleli. Úplně všechno. A každý, kdo mněl s případem něco společného se tváří, jak si ničeho závadného, natož pak nezákonného nevšiml.

1. Paní Stanislava Chalupová lhala a podváděla takovým způsobem, že o tom, že jsem byl z procesu předem a zcela vyloučen i proč mě vyloučila, jsem se dozvěděl až čtyři a půl roku po skončení případu, až z krajského šetření. Prý jsem odvrhl dítě, a proto jsem byl z procesu a zcela vyloučený, se tam píše. Takto se mnou jednal sociální odbor. Aniž by to se mnou řešili, ba aniž bych o tom alespoň něco tušil. Proto dodnes nevím, kdo mě tak pomluvil, kdo mě z toho skutku křivě obvinil. Dodnes nevím, proč k odvržení dítěte mělo dojít, ani jak to odvržení mělo probíhat. Přitom to křivé obvinění mělo pro mě, pro mé děti zcela fatální důsledky, neb to z procesu prakticky vyloučilo oba rodiče. Takže takové obvinění, to není jen tak. Protože po něm už rodina neměla šanci na existenci. Takto sociální odbor podvedl otce v rodině, matku a také děti.

2. Paní Stanislava Chalupová lhala a záměrně podvedla i soud. Vymyslela si zjevně křivý, zcela nesmyslný návrh soudu. A přestože u nás byla na kontrole v květnu, tedy v plné zahradnické parádě, přesto na tom, že prý jsem odstěhovaný, formální, na tom trvala, nic nezměnila a ani změnit nedovolila. Prý až pak, prý až u soudu. Prostě, jí můj názor, moje důkazy, moje přesvědčování o nesmyslnosti onoho návrhu soudu, realita – nezajímaly. Prostě – otec neměl šanci chránit rodinu, chránit své děti. To nedovolila, to nepřipustila.

3. Paní Stanislava Chalupová lhala a podvedla i krajskou kontrolu. Jen tak nechala zmizet ten původní důvod, který tajně vznikl na sociálním odboru a který je dodnes kontrolami a vyšetřovateli prezentován jako kvalifikovaná pomoc sociálním odborem naší rodině. A ona si tu svoji kvalifikovanou pomoc naší rodině krajské kontrole zatajila, neobhajovala, jen tak si ji zrušila. Tajně vznikl, aby posloužil sociálnímu odboru. A když posloužil, svůj účel splnil, tak zase zmizel. Aby nebyl důkaz proti nim. A nahradili ho ještě křivějším, ještě nesmyslnějším, důvodem. Byl to tak zjevný podvod, další křivé obvinění, další a až tak moc křivá výpověď, že ji musel změnit dokonce i úřad ombudsmana. Takto podvedla krajskou kontrolu.

Jak jsem vám opět vysvětlil i doložil, paní Stanislava Chalupová zneužitá svého pracovního zařazení a lhala a podváděla a byla křivá jak ke mně, tak k soudu, tak i ke krajské kontrole. Bylo to tak primitivní lhaní, že z toho, co si vymyslela a protlačila přes soud i přes krajskou kontrolu, z toho už neplatí vůbec nic. A nic jiného nemáme. Máme jen ty její lži, plno jejich lží, které už ani nikdo nemůže brát vážně, ale které přesto a po tom všem šetření - ještě pořád platí.

A vy zase po nich něco chcete a vlastně z úplně jiného soudku? Po takové podvodnici, po takové lhářce?
A proč? Aby se zase jako ukázalo, jak jediný problém, jediný špatný je otec?
Problém není otec. Problém je sociální odbor. Problém je Stanislava Chalupová.

Jediné, co lze po ni chtít je, aby obhájila to, za čím si tak neochvějně stála.

Ať laskavě vysvětlí, co ještě z té její kvalifikované pomoci naší rodině, tedy z toho jejich návrhu soudu a co všechno z té krajské zprávy platí. A hlavně ať uvede, co už neplatí. A proč? On už je v tom pěkný guláš.
Na to mám snad právo a je to její povinnost. Stanislava Chalupová o mě, o mé manželce a o dětech něco uvedla soudu a krajské kontrole. A uvedla toho hodně. A jsou to tak fatální informace, že rozhodly o rozbití rodiny a rozhodly a dokonce předem o výsledku soudu. Tak ať si to své tvrzení uvedené v návrhu soudu a v krajské zprávě obhájí. Nebo už je tak nadřazena nad zákony, nad lidi, že ona už ani to nemusí?
Proč tedy tak usilovně rozbíjela rodinu, když k tomu neexistuje důvod, vysvětlení?
Proč otce vyloučila z procesu, když padly dokonce už dvojí její odůvodnění a jiné není, nemáme?

Nepotřebuji vědět, jaká je aktuální situace v rodině. Nepotřebuji další lži ze sociálního odboru.
Požaduji objasnění, vysvětlení toho, co si ona sama a tajně a pak zcela proti vůli otce protlačila přes soud i přes krajskou kontrolu.

To není o tom, že Klušák zase otravuje. Já totiž pořád bojuji za děti. Ne o děti. Ale za děti. To je pořád moje povinnost. A stát trvale dělá všechno jenom pro to, abych dětem nemohl pomoci. Místo pomoci a objasnění všeho mě kontroly a vyšetřovatelé doháněl k zoufalým činům a nejraději by mě dohnali k tomu nejzoufalejšímu, k definitivě. A takto případ ukončit a uzavřít. Všechny již vykonané úřednické kroky a jejich obecné odpovědi o ničem toto mé tvrzení zcela podporují. Ale - podívejte se na případ očima dětí.


V té době bylo Jakubovi 20 let. (Tomášovi 19). Má zprávu z krajského šetření, jak prý matka rozbila rodinu jenom proto, aby tmelila sourozeneckou skupinu. A že se to matce i podařilo. A že by matka nikdy neodvrhla dítě. Takhle se zachoval sociální odbor, Stanislava Chalupová, k Jakubovi.
Odkopli ho jako prašivinu a přesně takový má k tomu od nich, od sociálního odboru, úřední doklad.
To vám ho není líto, to má takto zůstat na věky? Nebo má jít za matkou a gratulovat ji k tomu, jak se ji úžasně podařila obnovit sourozenecká skupina? Jak je úžasná, že by nikdy neodvrhla dítě?
A jak on je na tom zle, protože on žije s otcem bídákem, který odvrhává děti a tím rozbil rodinu?

Co mu vzkáže vaše šetření?
Že se má oběsit, protože je tu navíc, že je přebytečný?  Že s ním matka, sourozenci a sociální odbor  nepočítali tehdy, a že s ním nikdo nepočítá ani dnes? Že nemá nárok ani na pravdu o tom, proč jej matka a sourozenci a sociální odbor tak brutálně odvrhli? A po tom všem mu to ještě tak posměšně, tak ponižujícím způsobem odůvodnili. 

Sociální odbor prakticky předvedl, jak některé dítě je pro matku a sourozence a samozřejmě i pro ně vyvolené, upřednostňované. A jiné dítě v téže rodině u nich nemá nárok na nic. Jen připomenu, že v ten čas bylo Tomášovi 19, Jakubovi 20 let. A podívejte se, že celá krajská zpráva je jen o úžasném Tomášovi. A o odkopnutém Jakubovi vůbec nic. To je další totální diskriminace zakončená odkopnutím, odvrhnutím těmi, které sociální odbor tajně jak pro soud, tak i pro krajskou kontrolu tolik vychvaloval.

To svinstvo, co úředníci Jakubovi provedli, to chcete ještě korunovat nějakou aktuální zprávou, jak se snad ta obnovená sourozenecká skupina má dobře? Jak se má Vendulka bez Jakuba skvěle? Ta samá Vendulka, která před tím na sociálním odboru vypovídala, jak nemůže bez Tomáše žít, a proto bez zaváhání odkopla Jakuba i otce? Až tak krutí po tom všem ještě k nám, respektive ještě k Jakubovi, ale i k Vendulce budete?

Podívejte se na případ z pozice tehdy prvňáčka Vendulky.
Se mnou i s Jakubem měla perfektní, přímo pohádkový vztah. Do doby, než do něj tak brutálně zasáhla Stanislava Chalupová. Ta jí nutila podvádět a lhát, že prý ji otec nepřipravoval do školy. Že prý chodila tajně za Tomášem, že to před otcem a Jakubem musela tajit, musela se před nimi přetvařovat.

Stanislava Chalupová dala Vendulce do vínku, že ona už od mala otci jen lhala a podváděla ho. Už od školky. Žádný pohádkový vztah, všechno to byla od ní jen faleš, lež a přetvářka. Ona jen předstírala náklonnost a lásku k otci a k Jakubovi. Ve skutečnosti si přála rozbít rodinu, zbavit se otce, zbavit se Jakuba jenom aby mohla být s Tomášem … Tohle jí dala Stanislava Chalupová do vínku.
Než začala řádit v naší rodině, měla Vendulka dva bratry. Po řádění Stanislavy Chalupové o jednoho bratra a na věky přišla. A přitom ani nikdo nedokáže vysvětlit – proč? Vendulka nemá nárok na pravdu, na vysvětlení? To se nikdy po té úřednické linii nevysvětlí? Tahle to má zůstat na věky? Vždyť z toho budou nešťastné i její děti. Přece jejich máma už jako šestileté dítě, odkopla otce, tedy jejich dědečka, a bratra Jakuba, tedy jejich strýce, jako prašiviny. Tak falešný a krutý k dětem je sociální odbor Mor. Budějovice.

Aktuální zprávu o situaci v rodině – tu tehdy i zde a perfektně znala paní Stanislava Chalupová.

Tomáš byl zlý, mstivý, zákeřný, bezcitně krutý ke všem členům rodiny. Matce běžně říkal, že je kráva a trvale se ji mstil za to, že se za ni styděl. Patnáctileté Barboře říkal děvko a pětileté Vendulce prase. Otci už několikrát hrozil fyzickou likvidací, když se mu nepodřídí, když okamžitě nebude po jeho. A to se u něj stupňovalo. Přímo už nás ohrožoval. Proto jsme navštěvovali školního psychologa, rodinnou poradnu, proto jsem byl informovat jeho třídního. A proto musel z domu, jak naznali odborníci.
Ještě jsme byli rodina. Tomáš byl z domu, a půl roku před rozvodem rodičů se přihlásil na vysokou. Se mnou nic neřešil, mě ani neinformoval, lehce to přede mnou utajil. Vždyť už jsem ho tehdy rok neviděl.
Po mě nic nechtěl. Jako blesk z čistého nebe od něj přišla exekuce. Že prý studuje a otec už zase neplatí. Tehdy měl z té sprostoty proti otci nefalšovanou radost, Psal mi – Jsi jen zrůda, drž hubu a plať. … a dopis zakončil – Abys neřekl, že ti něco tajím, tak studuji … Tak přesně takový byl a je Tomáš.
Barboru
matka už od 15 let učila krást otci peníze. A sotva ji bylo šestnáct, když už oni tajně rozbíjeli rodinu a potřebovali vytočit otce, potřebovali důvod, tak Barbora za navádění matkou vydírala otce vyhrožováním sebevraždou, když se nepodřídím. Ihned po tom jejím vydírání mě sebevraždou, jsem se já obrátil na rodinnou poradnu Třebíč.
Až po třech létech, co odešli, jsem se jí písemně ptal, proč jí mám na čtyřleté studium platit další, pátý rok. Na to už mi neodpověděla a podala na mě trestní oznámení. Celým tím procesem jsem si tehdy prošel.


Myslíte, že by si toto mohli děti dovolit na otce, kdyby neměli takovou podporu a krytí od matky?
Přece jsme s odborníky na rodinu řešili, že je matka duševně nemocná, že se nestará, nepoklízí, nevaří, že je doma neuvěřitelný bordel a smrad … Ale hlavně, že matka navádí děti proti otci. Že už sedmnáctiletý Tomáš vyhrožoval, vydíral otce fyzickou likvidací a matka ho podporovala, že šestnáctiletá Barbora vydírala otce hrozbou sebevraždy a matka ji k tomu dokonce naváděla, matka ji za to chválila.  

A sociální odbor, Stanislava Chalupová to všechno věděla. A víme i to, jak to řešila.

Pro soud pro jistotu vyloučila oba rodiče. A po tom všem, krajské kontrole ještě posměšně uvedla:
Jsme si jisti, že matka nebude popouzet děti proti otci.
Přitom, matka nic jiného nedělala, než naváděla a štvala děti proti otci a sociální odbor ji v tom podporoval.
Stanislava Chalupová s matkou tajně a jen s vyvolenými dětmi začaly rozbíjet rodinu. Jedinou jejich starostí bylo, aby se o tom otec a Jakub dozvěděli co možná nejpozději. 
Stanislava Chalupová věděla a kryla, tedy prakticky podporovala, když 17 letý Tomáš otci vícekrát hrozil, vydíral ho, zastrašoval hrozbou fyzické likvidace.

Stanislava Chalupová věděla a kryla, tedy prakticky podporovala, když matka přímo naváděla patnáctiletou dceru Barboru, aby otci kradla peníze, aby otce vydírala hrozbou sebevraždy.
A po tom všem krajské kontrole nadiktovala -  Jsme si jisti, že matka nebude popouzet děti proti otci.

Po létech i jednání dětí s otcem a ještě za rodiny - řešily soudy. U každého dítěte zvlášť. A oběma bylo i za toto předčasně zrušeno výživné. Takže toto mé tvrzení, toto obvinění jich je i soudně potvrzené.

A podívejte se, jak tu hrůzu proti otci Stanislava Chalupová ze své pozice kryla. Nikde ani to nejmenší proti matce. Realitu kryla, maskovala soudu i krajské kontrole křivým obviňováním otce, pomluvami, podvody.

A taková má zase něco posuzovat?
Přece ty její podvody a lži a zatajování reality soudu zapříčinili, že jsem se s Vendulkou už nemohl sejít.
Nejde o to, že bych ji něco říkal, nějak ovlivňoval, že by to nebylo podle úřednické linie určené sociálním odborem. Že bych jiným podáním našeho případu narušoval její výchovu. To ani náhodou.
Nejde ani o to, že bych ji nedokázal vysvětlit, proč se vlastně rozbila rodiny, kdo za to může, proč jsem byl tak krutý a ubližoval Tomášovi …. O to taky nešlo.
Problém je, že Vendulka je vychovávaná v tom, jak je výborná její matka, jak je úžasný Tomáš, jak úžasná je Barbora …. a jak jim všem otec ubližoval. Jaký je otec lump, který nikdy neudělal nic dobře, správně, který za všechno špatné může, který svým odporným jednáním způsobil rozbití rodiny.
Jde o to, že by Vendulka mohla o otci říci něco dobrého, hezkého a to se nesmí. Nesmí ani zapochybovat o tom, co tvrdí Tomáš o otci, o naší minulosti. U mstivého Tomáše se něco takového neodpouští. Byla by ve velkém nebezpečí a možná i v ohrožení života. Proto jsme se nesetkali a tím jsem ji chránil. Protože aby bývalka, Tomáš a Barbora odůvodnili, proč se rozbila rodina, proč oni odešli od otce, musí být oni ti skvělí, správní, bezchybní, pravdomluvní a otec ten špatný. Proto na mě narafičili exekuci, proto na mě podali trestní oznámení. Jenom aby měli odůvodnění, jak je otec hrozný, a jak to s ním jinak ani nešlo. Ale tím mi dali nezvratné důkazy o tom, jak oni mi záměrně vytvářeli situace, aby otci co nejvíce škodili. I jakou z toho měli nesmírnou radost.
O tom všem jsem už před léty i pak později, a dokonce i nedávno informoval i sociální odbor Rosice.
To není nic nového. Jak je Tomáš zlý, bezcitně krutý a mstivý, to přece víme od mala. Ani jedni rodiče ho nechtěli, jak se báli jeho lží a pomluv. Že to brzy bude vážný problém, to se vědělo už od jeho deseti let.
A od jeho 15 let se to řešilo s mnoha odborníky. Takže jeho chování, agresivita, to nebylo žádné tajemství.

Sociální odbor vám o nich pravdu nikdy neřekne. Ani nemůže. Neb oni se tak neochvějně stavěli za Tomáše, o kterém věděli, museli vědět, jaký skutečně je, co už je za ním, proč musel odejít z domova  ... a oni to všechno ze svých pozic kryli a vinili otce. Proto už jej musí krýt pořád.
Přece pro Tomáše, kvůli Tomášovi se rozbila rodina … Přece Tomáš je oběť otce. To přece platí pořád.

Proto není divu, že …
Jen co se Tomáš zmocnil rodiny, nastalo jim peklo. Vládl tvrdě, nesmlouvavě a nesmírně krutě. Ani matce nedovolil, aby se tehdy ještě s manželem domlouvala na tom, co a jak dál. Tak ji ovládal. Vlastně v ten čas už jí jen určoval a ona se musela ihned a bez výhrad a ve všem podřídit. Jako vždycky.
Těhotnou sestru Barboru vyhodil z domu. Ta si našla před ním ochranu v azylovém domě ve Zbýšově.
A když si připomeneme, jakým způsobem podrazil a odkopl Jakuba … tak se nám Tomáš hezky vybarvuje.

Ale to by sociální odbor ve své zprávě o situaci v rodině určitě neuvedl. Pravda se jim nikdy nehodila.
Pravdou je,
že Vendulku vychovává duševně nemocná matka, která ani nedokáže vysvětlit důvody rozbití rodiny, které ona uvedla soudu. A Vendulčini sourozenci Tomáš a Barbora, kterým oběma bylo zrušeno výživné z důvodů týrání otce. Tak jak ji asi tací směrem k otci mohli vychovávat, že? 
To jsou ty důvody, proč jsem se nikdy ani nemohl setkat s Vendulkou. Příliš by ji to ohrozilo.
A nyní po tom všem se mi ještě chcete posmívat nějakou aktuální zprávou?

Co bude dál, co se vůbec dá od vás očekávat?


Budete tak stateční, že mi srozumitelně a jednoznačně odpovíte, jak ministerstvo hodnotí postup Stanislavy Chalupové v našem případě?
Já to vidím na tři typy odpovědí.

1. Pane Klušáku, alespoň něco jste si vymyslel a vzhledem k tomu, že vše zveřejňujete, bude na vás podáno trestní oznámení, neb tím sociální odbor poškozujete.
Ale s tím moc nepočítám. Příběh a důkazy jsou pořád stejné. Případ prošel mnohonásobným šetřením, šetřili dokonce i ti nejvyšší. Hejtman, nejvyšší kontrola, dokonce už 2 ombudsmani, krajský policejní ředitel, policejní prezídium, policejní prezident. A nikdo nikdy neoznačil nic z mého za lež, nepravdu, že se nestalo či že se stalo jinak. A vše už léta zveřejňuji a doposud se nikdo z těch, o kterých píšu, neozval s tím, že je něco špatně, že s něčím nesouhlasí, že proti něčemu protestuje, mám opravit ….

2. Pane Klušáku, pečlivě jsme vše prošetřovali a na postupu sociálního odboru jsme neobjevili nic nestandardního, divného, špatného, natož pak nezákonného.
Ale ani s tím moc nepočítám. Ty zločiny jsou tak zjevné, že si nedovolíte to tak přímo napsat. Proto očekávám jen takové oblbování, plácání o ničem, obecné fráze, jen aby se něčím popsal papír. A hlavně se tam uvedl závěr – Už jsme vám odpověděli, už jsme vám všechno vysvětlili a už se k ničemu nebudeme vyjadřovat. A v případě vašich dalších dopisů už na vás nebudeme reagovat. Takto se to zde přece dělá.


3. Pane Klušáku, děkujeme vám za váš popis situace, který nám nesmírně pomohl. Je to hrozné, co vám provedli, ale nebojte, už po nich jdeme a postaráme se, aby se něco takového už nemohlo opakovat.

Dle vaší zprávy to ale vypadá, že odpověď bude pouze o tom, jak se má Vendulka. A jak už jsem psal, hlavně půjde o dovětek - už jsme vám odpověděli, už jsme se k tomu vašemu vyjádřili a už na vás nebudeme reagovat. Přece, tak tomu bylo vždycky.

Ale můj případ není o Vendulce, ani o tom, jak se nyní má.
Můj případ je o zločinech sociálního odboru napáchaných na mé rodině, na mě, na mých dětech.
Můj případ je o tom, že si na nás sociální odbor všechno vymyslel. A že si vymyslel jen samé krávoviny, nebetyčné nesmysly a nelze s tím nic dělat. Ty podvody a lži a pomluvy a nesmysly přece platí pořád.

Vaší odpovědí případ nekončí. To ani není možné. Vy pouze uděláte tečku za vyšetřováním případu.
Skončí jen vyšetřování, ale ne případ. Za případem udělám tečku já. Pouze já, neb je to o mě a vy šetříte pro mě, pro objasnění úřednického úkonu. A pokud já nemám v případu jasno, není konec. Pouze skončí vyšetřování. Po vašem šetření já sám budu protestovat proti jakémukoliv dalšímu vyšetřování.

Poprvé a jen vám vysvětlím, proč tomu tak bude, respektive, proč už nechci vyšetřování.

Jak jsem vás hned při prvním popisu zločinů sociálního odboru informoval, že chci oslovit vládu s nabídkou na ukončení případu, na udělání tečky. Pokud mojí nabídku přijmou, bude případ ukončen. Na to už se připravuji přes rok. Co tedy mám připravené pro vládu?

***************************************************************************************

Z důvodů, že s mojí rodinou, tedy se mnou a s mými dětmi zacházel sociální odbor tak, jak zacházel,
protože jsem se nic nedozvěděl, nic se nevysvětlilo, na nic nejsou řádné odpovědi, protože se mně nikdy nic neuznalo, protože případ už nemá řešení, nemá, kdo by jej vyšetřoval, proto požádám vládu o eutanazii.


Já samozřejmě vládě pošlu celý příběh, pošlu jim i závěry ze všech těch šetření i seznam vyšetřovatelů.
A požádám je, aby se už nic nešetřilo. Že nechci nic vyšetřovat, že chci případ ukončit.


Co také na tomto světě, když zde nemám žádná práva a ani nárok na něco?
Když se na mě, na nás nevztahují ústavní práva, lidská práva, rodinné právo, práva otce, práva dětí ….
Když mě sociální odbor ale i všechny ty kontroly a vyšetřovatelé nikdy nic neuznali, nikdy nebrali jako otce v rodině, ani jako otce od dětí, ani jako člověka?

Když mi nikdy nic řádně nevysvětlili, na nic řádně neodpověděli? Dokonce ani neporadili, co a jak dál?

Předpokládám, že mi vláda vyhoví. Jinak totiž nelze za případem udělat tečku. A věřím, že i vláda se bude chtít takového případu zbavit. A já jim nabízím prakticky jediné možné řešení.

Kopie dopisu, tedy kopie žádosti vládě o eutanazii se spoustou příloh pošlu ještě i na tyto adresy:

Ministrovi pro lidská práva. Abych mu vysvětlil a doložil, jak se zde zachází s rodinami, s dětmi.

Jedné opoziční poslankyni, kterou jsem si už dávno pro tento můj záměr vybral.
Internetovému deníku iDNES, protože na jejich stránkách mám svůj blog, kde zveřejňuji můj příběh.
České televizi. Komerční televize už jsem dříve a opakovaně informoval, ale je to nezajímalo.
Jednomu zahraničnímu deníku, který už jsem si také dávno vybral.
A také Norskému velvyslanectví. Bude skutečně pikantní porovnat, jak celá naše společnost, včetně těch nejvyšších kritizují a vlastně jen útočí na norský sociální odbor. Jak jim dělají dokonce mezinárodní ostudu za to, jak prý hrůzně se tam chovají k dětem. Jak u nás by se nic takového ani nemohlo stát.
Proto jim dodám můj příběh, moji výpověď potvrzenou mnoha důkazy o tom, jak to u nás skutečně chodí, jakou má u nás rodina a děti skutečnou ochranu, skutečnou podporu, skutečná práva.

O čem že tedy je můj příběh?

Přece - sociální odbor rozbíjel rodinu pro třetí osobu.

Sociální odbor pronikl do rodiny tajně, bez vědomí otce.
Aniž by matka dětí dle návrhu soudu o otci uvedla něco špatného, aniž by s otcem rodiny jednali, aniž by ho alespoň informovali, tak otce obešli a ihned, v utajení před ním se sociální odbor obrátil na soud, se zcela nesmyslným návrhem na rozbití rodiny.
Návrh soudu, vzniklý tajně na sociálním odboru dokládá, že aniž by měl otec o něčem tušení, tak na sociálním odboru už měli jasno, už bylo rozhodnuto. Přece otec je odstěhovaný, manželství je jen formální.
Netřeba nic řešit, není co šetřit. Ještě ani nic nezačalo, část rodiny ještě o ničem ani neví, a už je hotovo.
A k tomu jejich tak fatálnímu tvrzení soudu nepotřebovali ani vyjádření otce. Sociální odbor nemá vůbec žádnou výpověď od otce. Sociální odbor nemá ani řádnou výpověď od matky. Ty nesmysly uvedené v krajské zprávě, ty už snad nikdo nebere vážně. Ani sociální odbor, který si je vymyslel a podstrčil soudu.
Jen to potvrzuje, že na sociálním odboru moc dobře věděli o špatném duševním stavu matky dětí a ten zneužili na rozbití rodiny pro třetí osobu. Celá jejich krajská zpráva je přece o její závislosti na Tomášovi.
Bez Tomáše nebyla schopna normálně fungovat. Ani poklízet, ani vařit, ani starat se. Jenom utíkat za Tomášem, jenom být u svého guru. Kvůli Tomášovi neváhala rozbít rodinu, odkopnout dítě, ožebračit sebe i děti o značný majetek a jen tak je srazit na samé společenské a ekonomické dno. To vše – kvůli Tomášovi.
Místo vypovídání rodičů si sociální odbor za rodiče úplně všechno vymyslel. Za oba rodiče. Vždyť matka ani nedokáže vysvětlit, co vlastně v návrhu soudu poslala soudu. Proto to sepsali na sociálním odboru a ona jen podepsala, i když tomu nerozuměla a doposud ani nerozumí. A pro jistotu to ihned odeslali soudu. A před otcem a Jakubem to 12 dní zatajili. Ona jen podepsala a o úplně všechno se už postaral sociální odbor.
Úřednická zvůle. Absolutní, ničím neomezená moc. Bezpráví a beznaděj.

Vyloučený otec z děje v rodině může jen pozorovat, jak sociální odbor masakruje jeho rodinu, jeho děti.


Je dost možné, že až se tyto informace dostane Norské velvyslanectví, že si vyhlásí státní svátek.

Ale nejde o to, aby Norové slavili. To vůbec ne.
Jde o to, aby u nás byli varovaní rodiče, otcové, děti. Aby se seznámili s tím, jaké nebezpečí jim tu od sociálního odboru hrozí. Aby po takovém masakru jejich práv i jejich důstojnosti, po takové absolutní diskriminaci nepáchali zoufalé činy a mnohdy i sebevraždy.

Ať se občané seznámí s tím, jak pracuje sociální odbor a jak je všechny ty kontroly a vyšetřovatelé ze svých pozic podporují, jak je v takovém postupu kryjí. Ať se na ně připraví a vědí, že když se na ně sociální pracovník uculuje, když jim přikyvuje, že to pro ně znamená úřednická přetvářka a stav nejvyššího ohrožení.

Se mnou sociální pracovnice Stanislava Chalupová ve všem souhlasila, byla mnou nadšena, nikde ani ta nejmenší výtka. Jenom nadšení, uznání a obdiv. Přece, takové mé dílo pro rodinu tu viděla, ohromné zázemí a jistoty pro děti, majetek i možnost realizace, to všechno zde viděla a oceňovala nejvyšším uznáním.
Prostě dílo pro rodinu a zázemí, jaké má jen málokdo. A podívejte, jaká lidská bestie bez citu a bez soucitu k rodině i k dětem se za maskou sociálního odboru schovávala. Jak s tím vším naložila.
Když sociální odbor nechyboval, kdež je vše od nich v pořádku, pak je i vaší povinností o takových postupech informovat občany. Aby se na to mohli připravit. Protože, lidé to nevědí. Lidé nevědí, že sociální odbor může všechno. Že se nemusí ničím řídit, nic respektovat, dodržovat a že nemusí ani nic vysvětlovat. Že si klidně mohou všechno jen tak vymyslet, někoho si jen tak vyloučit, od děje v jeho rodině izolovat …
Že až taková privilegia tu mají. Důkazů o tom jsem vám dodal více jak dost.

Ve všem, co sociální odbor tvrdil krajské kontrole, co tedy před tím poslali soudu, se sociální odbor pletl.

Sociální odbor se spletl v tom, kolik je v rodině dětí, které žijí ve společné domácnosti.
Sociální odbor se spletl v tom, které dítě bylo odvržené.

Sociální odbor se spletl i v tom, který rodič odvrhl dítě.

Sociální odbor se spletl i v tom, který rodič odešel ze společné domácnosti.

Sociální odbor se spletl i v tom, který rodič každé ráno odjížděl do práce a který zůstal doma, aby se staral o děti, aby je připravoval do školy, aby s nimi byl v době prázdnin, volna, nemocí ... prostě pořád.
Sociální odbor se spletl i v tom, jakou profesi má otec, i v tom, kde už tolik let pracuje.
Sociální odbor se spletl i v tom, kdo byl v rodině tyran a kdo byli jeho oběti.

Sociální odbor se spletl i v tom, komu odborníci na rodinu doporučili, aby v zájmu zachování dobrých vztahů v rodině z rodiny co nejrychleji odešel.
Sociální odbor se spletl i v tom, kteří členové rodiny mají na doporučení odborníků na rodinu zůstat pospolu, neb tak to bylo pro rodinu, pro děti nejlepší.

A jak vidno, nejde s tím „spletením se“ nic dělat. Podvody a lži zůstaly stejně jako očerňování a ze všeho vinění otce. Jen to dokládá, že nám vládnou šílenci, pro něž práva lidí, ústava, lidská práva nic neznamenají. Jsme v moci úřednických šílenců, kteří neuznávají ani základní prvky demokracie, ani hodnotu rodiny.
O tom to je. Že jsme v moci úřednických šílenců, kteří v porušování základních práv dokonce spolupracují.

V demokracii je nejvyšší hodnotou ústava. Ústavní práva. To je kostra demokracie. To je svoboda, rovnost a stejná práva pro každého. To je ta demokracie. A pokud úředník, kontrola, nadřízený, policie … se dozví, zjistí, že jsou v některém případě, u někoho porušována ústavní práva, okamžitě musí nasadit veškeré páky, aby se sjednala náprava. To je základ demokracie. Ale když toto u nás není, neexistuje, nemůžeme u nás mluvit o demokracii, ale o úřednické zvůli.

Můj případ ukazuje, že v případě „Klušák“ žádná práva neplatila. A už se můžeme jen dohadovat, kolik je takových Klušáků? Desítky, stovky, tisíce? A kolik lidí to vzdalo, a dožívají někde v kanálu a v hanbě z toho, co si na ně sociální odbor vymyslel? A kolik lidí to nevydrželo a spáchalo z toho zoufalé činy či se zabili? Desítky, stovky?

Co u nás tedy platí, když tu pro některé neplatí ani ústava, ústavní práva? Přece – úřednická zvůle.

Jak chcete mluvit o spravedlivém, nezávislém demokratickém soudním procesu, rozsudku, když jeden souzený je z procesu předem a zcela vyloučen a ani o tom neví?

To je demokracie, když soudce rozhodne o rodině a ani netuší, proč se vlastně rozbíjí rodina ani kdo za to může? Soudce zcela vyhověl návrhu soudu, že prý se otec odstěhoval … Proto se celý proces spustil.

Nic v tom směru nešetřil, nic ohledně toho nedovolil říci. Nedovolil otázky a ani odpovědi. Nechal to tak, jak to bylo uvedeno v návrhu soudu. Ale do rozsudku napsal, že ne otec, ale že matka opustila společnou domácnost! A ani v tomto případě neuvedl, proč vlastně matka opustila společnou domácnost. Ani její odchod ze společné domácnosti se nikdy neřešil, nevysvětloval. A přesto že uvedl do rozsudku pravý opak, než je v návrhu soudu, tedy sám a zcela změnil návrh soudu a ani to neodůvodnil, tak rozsudku dle návrhu vyhověl. To je normální, to je ta demokracie? Nedovolit nic říci, nic nevysvětlit a zcela změnit návrh soudu?
Začalo to tím, že prý otec odešel ze společné domácnosti a nic kolem toho se neřešilo, nevysvětlilo. A skončilo to s tím, že prý matka odešla ze společné domácnosti. Tak kdo tedy odešel ze společné domácnosti? A proč? A co s tím návrhem soudu, když ne otec, ale matka odešla, jak uvádí rozsudek?
Závěr dle soudu? Otec se odstěhoval ze společné domácnosti, manželství se tím stalo formálním svazkem. A proto matka i s dětmi odešla ze společné domácnosti. A ani odchod otce, ani odchod matky nikde nebyl nikdy nijak vysvětlen, nikde není popsán.

To se skutečně na tom nezdá nikomu nic divného, nezákonného, zločinného? Takto má vypadat spravedlivý, nezávislý, demokratický soudní proces probíhající pouze na základě podkladů ze sociálního odboru a který si nakonec ještě soudce zcela změnil, aniž by sociální odbor ale i soudce něco zjišťoval, vysvětlil, popsal?

Pak zlatá padesátá léta. Tam by si soudce ani nedovolil takto podvádět a dělat si, co chce. Tam by se držel přísného scénáře a šlapal by, jako hodinky.

Tady ten náš soudce ani netušil, proč soudí, co soudí, ani který rodič odešel ze společné domácnosti.
Jediné co soudce věděl, bylo, jaký má na návrh soudu ze sociálního odboru vydat rozsudek. A tomu vše podřídil. A ještě se mi všichni posmívají, jak já prý neunesl nezávislý, spravedlivý, demokratický soudní proces a rozsudek. Přitom je nad slunce jasné, že to byla jen soudní prasárna, která neměla dle návrhu soudu ani důvod, a dle krajské zprávy dokonce ani souzené.
Ale o rodiče přece nešlo. Přece šlo o rozsudek, jak si u soudce pro třetí osobu objednal sociální odbor.
Proto se přece rozbila rodina. Pro Tomáše.

Ale to bych se pořád opakoval a vysvětloval, co už je tak notoricky znáte. Ale já to musel znovu popsat. Protože nejde jen o to, jak odpovíte. Jde i o to, aby šlo prokázat, že jste o tom všechno a přesně věděli.

Pro přesnost. Jako všechno, tak i tento dopis bude zveřejněný na mém blogu. Ale pořád tajím, jakou nabídku udělám vládě. To jsem napsal jen vám. Proto část pod hvězdičkami nebude zveřejněná celá.

Dopis vám posílám poštou, aby na mé výpovědi byl i můj podpis. A ještě vám jej pošlu emailem. Ten email, jeho přijetí, ten bych prosil potvrdit.

Pokud se nebude nic dít, tak konce února 2016 vás požádám o ukončení šetření. Rok je dostatečně dlouhá doba, když popis je tak důkladný, když je tolik a tak jasných důkazů, když nic nemá ani trhlinku. V té situaci je pro mě záhadou, co se ještě zjišťuje, hledá, co je potřeba objasnit. Po mě přece nic nechcete, jak vám je všechno jasné.

A hned při tom se obrátím s mou žádostí o eutanazii na vládu. Tím odstartuje další část mého případu.
Jak vidíte, nic vám netajím. Jak se do případu vaší odpovědí zapíšete vy, to je vaše věc.
Ale je dost možné, že vaše odpověď vás bude doprovázet částí vašeho života.

S pozdravem

 

 

Jiří Klušák
Martínkov 105

675 44 Lesonice



Vsevjednom.cz
Powered by PrestaShop™    
Template prestashop