www.klusak.info



Aktuálně

Záměrná likvidace rodiny z moci úřední:
Toto je příběh o rozbíjení rodiny, kdy rodiče o rozvodu ani neuvažovali, přesto nám úřednice OSPOD MB na základě korupční nabídky a korupčního plnění tjně učiněné matce našich dětí zlikvidovaly rodinu.
Korupční nabídkou
byl úřednický návrh soudu o děti.
Korupčním plněním
se stal úřednický postup, kterým se ze své moci postaraly, aby všechno snadno a rychle a - bez otce - prošlo.

Proto úřednice matce stvořily návrh soudu o děti, který nikdo nedokáže vysvětlit, ale který si protlačily přes soud prakticky na jedno státní.
A protože až tak nesmyslný návrh soudu o děti je až příliš velký důkaz o úřednickém zločinu na naší rodině, tak jen co ten jejich návrh zlikvidoval naší rodinu, tak si jej ty samé úřednice z případu odstranily a nahradily úplně jinými důvody.
A všichni, úplně všichni, co tento případ řešili se tváří, jako by návrh soudu o děti a rozsudek k němu nikdy ani neexistovaly.


Sebevraždy:
Toto je příběh o tom, že některé případy se řeší záměrným doháněním občana k těm nejzoufalejším činům, k definitivě. Trvale své oběti vnucují úplné nesmysly, a ani jim nejde o to, aby to jejich oběť přijala, ale aby ji tím dohnali do naprosté beznaděje a z ní k těm nejzoufalejším činům.
Já už od roku 2011 vysvětluji a dokládám, že tvrzení úředníků,
- že prý jsem odvrhl dítě, to rozbilo sourozeneckou skupinu a započalo destrukci rodiny, a že by manželka dítě nikdy neodvrhla, a aby obnovila sourozeneckou skupinu, jedinou možností bylo, rozbít rodinu, odejít do Lukovan, kde měla prázdný domek
jsou absolutní hovadiny.
A když je vám toto vnucuváno a už 8 let a nenestal vůbec žádný posun ….
Člověka zabíjí, že stačí tak málo, takové nic – jen se podívat na tu obnovenou sourozeneckou skupinu.
A hned je to jasné, úřednice usvědčeny, a oznamovateli dáno ihned a ve všem za pravdu. Ale to všichni víme. Právě proto se nikdo nikdy tou sourozeneckou skupinou nezabýval a zabývat nehodlá.


Duševní zdraví:
Když státní moc takto a tolik let občana terorizuje, vnucuje mu takové hovadiny a ještě takovými formami, může to zdraví občana až tak poškodit, že mu je přisouzena léčba a opatrovník.
Ale za ty poruchy by mohly pouze a jen pomluvy a lži a křivá tvrzení úřednic.
A všichni ti, kteří to ze svých postů podporují, kryjí, kteří mi ty úřednické hovadiny trvale vnucují jako jedinou pravdu o důvodech rozbíjení naší rodiny.


Terorismus:
Státní moc mě už léta záměrně dostává do naprosté beznaděje, ze které se páchají ty nejzoufalejší činy, protože nikdo nedokáže vysvětlit návrh soudu o děti. Pokud z toho tlaku na mě záměrně vytvářený něco spáchám, s tím už si budou umět poradit, to řešit. Proto mě k nim dohánějí. Abych už něco z toho spáchal. Cokoliv. To je to nejhorší, že cokoliv.
Jenže nikde není jistota, že tím nejzoufalejším činem bude „jen sebevražda“.
Toto je ukázkový příklad, jak státní moc záměrně vyrábí zoufalce a pak skutečně jen čeká, až z toho konečně něco spáchá. Cokoliv. 
Proto jsem o případu informoval i BIS.
Toto není nějaká – „Modrá velryba“ – kde záleží na každém, zda si něco o tom vyhledá, s tím začne, bude plnit …
Toto je daleko horší, nebezpečnější, zákeřnější ... Protože to se na občana všechno jen tak vymyslí, hodí, nic řádně nevysvětlí, nic se mu neuzná, na nic neodpoví ... takže se mu neumožní ani se tomu bránit … A tak nemá šanci s tím cokoliv udělat. Musí hrát podle jejich pravidel a proto musí prohrát. Mnohdy i život.


Ministryně spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce o všem vědí
Tyto dva nejvyšší správci spravedlnosti a práva jsem o případu informoval v květnu 2019. To vyjasní, zda to, co se mé rodině, mým dětem stalo z moci úřední je náhoda, a následné selhání jednotlivců, kteří si mysleli, že krytím takových zločinů spáchaných na mé rodině, na mých dětech něčemu pomůžou. A ani jim nedošlo, že tím jejich krytím je moje likvidace.
Nebo takové postupy, likvidace rodin, likvidace občanů doháněním je k těm nejzoufalejším činům, je zde běžný postup.
Uvidíme, zda se budou tvářit, jako že nic, a přehrají případ na jiné, jako že oni nic ... či budou konat, jak je jejich povinností.
Je to na nich. Skutečností ale je, že o všem a všechno vědí a mají perfektně doložené.


Nadlidé
Já už takřka 30 let podnikám. Mívám nejrůznější kontroly, jako každý podnikatel. Co chtěli, to jsem musel vysvětlovat, dokládat, a zase vysvětlovat a přesně a až do doby, než všechno bylo doložené a úředníkům naprosto jasné. Takto se k mým povinnostem staví stát.
A jak je to s mými právy?
Úředníci tajně pronikli do mé rodiny, mě si předem z dění v rodině odstavili, z procesu vyloučili, vše přede mnou tajili, přemlouvali i manželku, aby i ta přede mnou všechno tajila, nic se mnou neřešila. A nic se se mnou neřešili ani úředníci. To všechno proto, aby se nám snadno a rychle zlikvidovala rodina na základě zcela nesmyslného návrhu soudu, který si na nás úřednice vymyslely a který nikdo nedokáže vysvětlit, a dodnes ani nevysvětlil.
Proto jsem ani nemohl něco vědět,
něco řešit, něčemu rozumět, natož pak rodinu chránit.
A když se ptám, žádám, prosím, žebrám o vysvětlení .... tak se mi všichni ti, co měli něco s případem společného, jen posmívají, ponižují mě, urážejí a zesměšňují, odkopávají mě, jak já prý neprokázal .... Přitom já žádám, prosím, žebrám, pláču ... přece já se jenom ptám, já chci jen odpovědi, vysvětlení ... 
A nikdy nic.
Jako bych byl jen kusem dobytka, který jen otravuje, je na obtíž, který nemá nárok na nic. Ani na to vysvětlení úřednického postupu v naší rodině, kterému jsme se museli všichni podřídit.

 

Jakpak dopadnu?
Vysvětlí se něco, nebo mě státní moc zlikviduje, jen aby se nemuselo nic vysvětlovat a takto se ututlají zločiny spáchané z mocí úřední na mé rodině, na mých dětech? Dozvíme se někdy, který rodič selhal až tak, že už se musela rozbít rodina?
Jak je možné, že po tolika letech a po tom všem se ještě ani toto nevysvětlilo? 
Ale protože v ututlávání zločinů spáchaných na mých dětech je přímo namočeno tolik úředníků, policistů, doktorů, advokátů, státních zástupců a už i soudců, tak mě zřejmě brzy dorazí. Protože v této fázi státní moci půjde jen o to, aby se co nejvíce zmírnilo selhání státu. A opět se na mě něco vymyslí, nijak nevysvětlí, jen plivne špína bez možnosti se tomu bránit se, a jen tak na mě hodí, jak už se to dělá 8 let.
Já byl přece odstěhovaný, manželství jsem učinil formálním - já prý odvrhl dítě - matka k vůli tomu musela rozbít rodinu - matka by prý dítě nikdy neodvrhla - matce se prý podařilo obnovit sourozeneckou skupinu -
A aby to tak zůstalo, nešlo s tím nic dělat, tak proti tomu je, jak
já prý všechno popisuji lživě, pomlouvačně, neúplně .... - já nejsem schopan se s mířit s pravdou od úřednic -
já nechápu, že neplatí, co je uvedeno v návrhu soudu a v rozsudku - já prý trpím bludy - já prý potřebuji opatrovníka
Nic z toho není dodnes řádně vysvětlené, popsané a k ničemu z toho dokonce ani nemají mé vyjádření a přesto všechno platí. Takto se tu se mnou jedná a jen čeká, až mě to zlikviduje.

Přitom všechno jsou to až tak obří hovadiny, že se z nich, z žádné z nich, nedá nic vysvětlit.
Ale při likvidaci Klušáka netřeba něco vysvětlovat. Klušáka je potřeba zlikvidovat. A pak konečně bude po případu.
Jiní přece vysvětlení nežádají. Jiným nevadí, jak se zde likvidují rodiny, jak se zde záměrně dohánějí občané k těm nejzoufalejším činům ...


Sledujte tento případ, zde se všechno dozvíte.


Jiří Klušák

Kontakt

Majitel tohoto webu a garant pravdivých údajů:

Jiří KLUŠÁK
Martínkov 105

675 44 Lesonice

jikl@jikl.cz

rekonstrukce webu:
srpen 2016


11. strana ze Zprávy vládě ČR

Situace doma po odchodu Tomáše. Soud o výživné. Příchodem vánoc 2006 domácí pohoda končila.


31. srpna 2006 plnoletý Tomáš odešel z domu.


Nikdo jeho odchodu nelitoval, nikdo s tím neměl ani ten nejmenší problém. Nebylo ani proč. Tomášovi se přece splnil sen. Konečně vypadl z rodiny, kterou tak nenáviděl, kterou tak pohrdal. S nikým se ani nerozloučil, nikomu neřekl, kam vlastně jde.
A zda a kdy se vrátí. Takže jsme o tom nevěděli nic, ani jsme na něj neměli kontakt. Už s námi nechtěl mít nic společného.

Od jeho odchodu byl doma naprostý klid. My se nehádali, minulá přítomnost tyrana Tomáše měla tu výhodu, že nás stmelila.


S patnáctiletou Barborou jsem měl tehdy perfektní vztah, s šestiletou Vendulou ještě perfektnější.


Manželka odjížděla každý den v pět ráno do práce, do Moravských Budějovic. Já byl pořád doma, já se staral o děti. Já s nimi byl ve dnech volna, prázdnin, při nemocech. Jen já. Pořád. Každý den. Barbora odjížděla do Třebíče o půl sedmé. Vendulka jezdila do první třídy, do Moravských Budějovic, před půl osmou. Jen já budil a jen já připravoval prvňáčka. A když se v poledne vracela, zase jen já se staral. Každý den. Nikdo jiný totiž doma ani nebyl. Manželka přijížděla nejdříve o půl čtvrté, někdy i později.


Začátkem září, tedy asi týden po tom, co Tomáš odešel, mi přišel dopis od soudu.
Tomáš po mě soudně vymáhal výživné. Tak proto se mnou o výživném nikdy nemluvil, na ničem se nedomlouval, před těmi otázkami se schovával, proto tajil, kam půjde, proto nedal na sebe kontakt. Ale penízky koncem srpna, ty si klidně převzal přitom už se tajně začátkem srpna obrátil na soud, že prý mu otec za měsíc nebude platit a on proto nemá jinou možnost …. A přesto, koncem srpna si peníze klidně převzal. Tak přesně takový je Tomáš. Nešlo s ním vyjít. Byla to jen další z jeho pastí, sprosťáren, na způsobení rodině co největších škod. Jen aby ukázal, jak bude zle, když se mu nepodřídíme.

Soudu uvedl skutek, který se prý teprve, až za měsíc, stane.
A že rodiče hospodaří společně. Už z těchto důvodu se nebude nic soudit. Rodiče hospodaří společně, otec nemá svoje peníze. Mají společné peníze, společné platby a společnou povinnost se zastupovat. Nemůže být souzen jen jeden rodič, když žijí a hospodaří společně a jedná se o jejich společné dítě. Protože svatbou skončilo já, a začalo my. Nemohou otce soudit, a tvářit se, jako by se společná vyživovací povinnost matky vůbec netýkala.

Přesto se na základě totálně nesmyslného návrhu soudu a ještě tak pokoutně soudu poslaného, na základě toho, co prý se teprve stane, na základě křivého udání otce soudu soudilo. A byl vydán rozsudek.
Soudila to JUDr. Helena Tomková Ph.D., okresní soud Třebíč. A bylo to 17. října 2006.

Takto se semnou, s naší rodinou Tomáš rozloučil.

Křivým udáním soudu za skutek, který se prý teprve stane. A on už se postará, aby se stal.


To je celé. Vlastně není.


Jak lže vyčíst z krajské zprávy, po této nevídané, neslýchané křivárně, kterou Tomáš spáchal na otci a to ještě obzvláště zavrženíhodným způsobem, ho ještě sociální odbor kryl, dokonce zcela podporoval tím, že otce obvinil z toho, že prý otec odvrhl Tomáše. Já mu nic špatného nikdy neudělal. Já mám celý ten soud nahraný. I ten další.

O nějakém odvrhnutí nemůže být ani řeč.
Tomášův návrh soudu a jeho výpověď to vylučují.

Obé najdete v přílohách.


Jak je možné, že takové a tolik hnusů po tom všem si na mě ještě sociální odbor vymyslel?
K soudům se ještě vrátím. Tady na tento soudní podvod na otce se nabalila další, ještě daleko brutálnější křivárna. 12. 11. 2007.


Pikantní na tom je, že o dva roky později se Tomáš přímo u soudu zřekl otce. I to mám nahrané a je to uvedeno i v rozsudku.

A přesto, a po tom všem musím snášet křivé obvinění od sociálního odboru, že prý otec, tedy já, odvrhl dítě.
Copak těm křivárnám, těm křivým obviňování otce, tomu trvalému pronásledování otce za jejich výmysly nikdy nebude konec?


Po asi čtyřech měsících, s příchodem vánoc 2006 domácí pohoda končila.

 

Chování Barbory se začalo prudce měnit. Začala být vůči mně sprostá. Ale nehádali jsme se. Já jsem to přecházel, protože co chcete vysvětlovat dceři, když vám říká, že vás nesnáší, nenávidí, že se vás štítí? Já nerozuměl tomu, proč to dělá. Horší bylo, že matce takové jednání dcery s otcem dělalo dobře. Ona ji v tom podporovala. Barboře bylo jasné, že se k tomu bude matka stavět, jako to bylo u Tomáše. Když mi bude nadávat, když bude tvrdit, jak je otec špatný, tak na oplátku za to ji matka všechno dovolí. Protože, když je otec tak špatný, tak přece ona musí být tak dobrá, co se o všechno stará, dělá … A za to dostane Barbora absolutní volnost. A tenkrát chodila s Radkem Jahodou z Moravských Budějovic, a ten moc slušnosti ani inteligence nepobral.

Takže se stávalo, že občas ani nepřišla ze školy, ale matka ji vždy omlouvala. Matka ji dokonce naváděla, aby mi kradla peníze. Neřešil jsem to. Už jsem měl zkušenosti s Tomášem, když se dítě na vás s matkou domluví, podporují se, nemáte šanci.


I tento příběh dokazuje, jak na tom ve skutečnosti byla. I toto byl problém a pro ni zcela nevysvětlitelné, nepochopitelné.

 




Nástěnka

Na likvidaci mé osoby se ve zločinném spolčení přímo podíleli či ještě podílejí:
OSZ Třebíč, OS Třebíč, psychiatři soudní znalci i ambulantní doktoři, advokáti

Křivé trestním oznámení:
Ing. Vlastimil Bařinka,
Ing. Jana Loiblová,
a Dis Stanislava Chalupová

Fiktivní trestní stíhání:
por. Mgr. Michal Škarek,
Mgr. Jaroslav Nemeškal,
a JUDr. Ivo Hrbáček

Nezákonné zastavení trestního stíhání:
JUDr. František Sochor, advokát ex offo
Nezákonná léčba:
JUDr. Stanislav Hanák, advokát ex offo,
JUDr. Karel Holub, advokát, ex offo opatrovník

OS Třebíč, soudci:
JUDr. František Frula,
JUDr. Helena Tomková, Ph. D

Vyšší soudní úřednice:
Mgr. Andrela Mühlhandelová,
Mgr. Bc. Jaroslava Valášková

Psychiatři znalci:
MUDr. David Neubauer,
PhDr. Jaroslav Veselý,
a MUDr. Petr Hromada

Ambulantní psychiatři:
MUDr. Petr Pokorný,
a MUDr. Libuše Kabátková

Doktoři:
MUDr. Richard Štrobl
a MUDr. Jiřina Františková
Policie:

npor. Bc. Jaroslav Pospíšil,

Státní zástupci:
Mgr. Lenka Fortelná,
Mgr. Jaroslav Nemeškal,
a JUDr. Jiří Hajda,

 

Tito mě tak brutálně od roku 2017 podráželi, že by to duševně slabšího jedince dávno dohnalo k definitivě.
Kde se soudci tajně domlouvají s advokáty, znalci, psychiatry a všichni proti souzenému, kde souzenému před řízením zatají znalecký posudek, aby nemohl do řízení zasahovat, zatají odvolání, aby se nemohl bránit, tam vládne mafie. A kde vládne mafie, tam právo a zákony nemají šanci. 

Proto je, musí být ve veřejném zájmu informovat o zločinech páchaných z mocí úřední na rodině, na dětech veřejnost i s tím, jak se to pak řeší ututláním - likvidací toho, který na to upozorňuje. Aby se občané na takové situace a úřeníky, advokáty, soudce, doktory, státní zástupce mohli připravit, a nemuseli pak z reality páchat ty nejzoufalejší činy, protože každý nemá tolik a tak silných důkazů, jako mám já.
To se stalo mým posláním.
Dokud budou o nás platit ty úřednické pomluvy, lži, křivá tvcrzení a nesmysly, je mojí povinností se tomu bránit. To není duševní porucha, nemoc, to je povinnosti občana vůči svému svědomí, přesvědčení, vůči svým dětem a vlastně vůči všem.


Už máme září 2020

a ty úřednické
pomluvy, lži, křivá tvrzení a nesmysly o odvrhávání dětí a o obnovování sourozenecké skupiny jsou pořád v platností, pořád se mi vnucují za pravdu o nás.
Jistě už jen proto, aby mě tím dohnali ke spáchání čehokoliv, nejlépe definitivy.
Lepší důkazy o mé likvidaci přes soudy a psychiatrii než právě to, že se mi ty úřednické nesmysly o nás pořád vnucují,
si ani nelze představit.

 

Jiří Klušák


Vsevjednom.cz
Powered by PrestaShop™    
Template prestashop