www.klusak.info



Aktuálně

Záměrná likvidace rodiny z moci úřední:
Toto je příběh o rozbíjení rodiny, kdy rodiče o rozvodu ani neuvažovali, přesto nám úřednice OSPOD MB na základě korupční nabídky a korupčního plnění tjně učiněné matce našich dětí zlikvidovaly rodinu.
Korupční nabídkou
byl úřednický návrh soudu o děti.
Korupčním plněním
se stal úřednický postup, kterým se ze své moci postaraly, aby všechno snadno a rychle a - bez otce - prošlo.

Proto úřednice matce stvořily návrh soudu o děti, který nikdo nedokáže vysvětlit, ale který si protlačily přes soud prakticky na jedno státní.
A protože až tak nesmyslný návrh soudu o děti je až příliš velký důkaz o úřednickém zločinu na naší rodině, tak jen co ten jejich návrh zlikvidoval naší rodinu, tak si jej ty samé úřednice z případu odstranily a nahradily úplně jinými důvody.
A všichni, úplně všichni, co tento případ řešili se tváří, jako by návrh soudu o děti a rozsudek k němu nikdy ani neexistovaly.


Sebevraždy:
Toto je příběh o tom, že některé případy se řeší záměrným doháněním občana k těm nejzoufalejším činům, k definitivě. Trvale své oběti vnucují úplné nesmysly, a ani jim nejde o to, aby to jejich oběť přijala, ale aby ji tím dohnali do naprosté beznaděje a z ní k těm nejzoufalejším činům.
Já už od roku 2011 vysvětluji a dokládám, že tvrzení úředníků,
- že prý jsem odvrhl dítě, to rozbilo sourozeneckou skupinu a započalo destrukci rodiny, a že by manželka dítě nikdy neodvrhla, a aby obnovila sourozeneckou skupinu, jedinou možností bylo, rozbít rodinu, odejít do Lukovan, kde měla prázdný domek
jsou absolutní hovadiny.
A když je vám toto vnucuváno a už 8 let a nenestal vůbec žádný posun ….
Člověka zabíjí, že stačí tak málo, takové nic – jen se podívat na tu obnovenou sourozeneckou skupinu.
A hned je to jasné, úřednice usvědčeny, a oznamovateli dáno ihned a ve všem za pravdu. Ale to všichni víme. Právě proto se nikdo nikdy tou sourozeneckou skupinou nezabýval a zabývat nehodlá.


Duševní zdraví:
Když státní moc takto a tolik let občana terorizuje, vnucuje mu takové hovadiny a ještě takovými formami, může to zdraví občana až tak poškodit, že mu je přisouzena léčba a opatrovník.
Ale za ty poruchy by mohly pouze a jen pomluvy a lži a křivá tvrzení úřednic.
A všichni ti, kteří to ze svých postů podporují, kryjí, kteří mi ty úřednické hovadiny trvale vnucují jako jedinou pravdu o důvodech rozbíjení naší rodiny.


Terorismus:
Státní moc mě už léta záměrně dostává do naprosté beznaděje, ze které se páchají ty nejzoufalejší činy, protože nikdo nedokáže vysvětlit návrh soudu o děti. Pokud z toho tlaku na mě záměrně vytvářený něco spáchám, s tím už si budou umět poradit, to řešit. Proto mě k nim dohánějí. Abych už něco z toho spáchal. Cokoliv. To je to nejhorší, že cokoliv.
Jenže nikde není jistota, že tím nejzoufalejším činem bude „jen sebevražda“.
Toto je ukázkový příklad, jak státní moc záměrně vyrábí zoufalce a pak skutečně jen čeká, až z toho konečně něco spáchá. Cokoliv. 
Proto jsem o případu informoval i BIS.
Toto není nějaká – „Modrá velryba“ – kde záleží na každém, zda si něco o tom vyhledá, s tím začne, bude plnit …
Toto je daleko horší, nebezpečnější, zákeřnější ... Protože to se na občana všechno jen tak vymyslí, hodí, nic řádně nevysvětlí, nic se mu neuzná, na nic neodpoví ... takže se mu neumožní ani se tomu bránit … A tak nemá šanci s tím cokoliv udělat. Musí hrát podle jejich pravidel a proto musí prohrát. Mnohdy i život.


Ministryně spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce o všem vědí
Tyto dva nejvyšší správci spravedlnosti a práva jsem o případu informoval v květnu 2019. To vyjasní, zda to, co se mé rodině, mým dětem stalo z moci úřední je náhoda, a následné selhání jednotlivců, kteří si mysleli, že krytím takových zločinů spáchaných na mé rodině, na mých dětech něčemu pomůžou. A ani jim nedošlo, že tím jejich krytím je moje likvidace.
Nebo takové postupy, likvidace rodin, likvidace občanů doháněním je k těm nejzoufalejším činům, je zde běžný postup.
Uvidíme, zda se budou tvářit, jako že nic, a přehrají případ na jiné, jako že oni nic ... či budou konat, jak je jejich povinností.
Je to na nich. Skutečností ale je, že o všem a všechno vědí a mají perfektně doložené.


Nadlidé
Já už takřka 30 let podnikám. Mívám nejrůznější kontroly, jako každý podnikatel. Co chtěli, to jsem musel vysvětlovat, dokládat, a zase vysvětlovat a přesně a až do doby, než všechno bylo doložené a úředníkům naprosto jasné. Takto se k mým povinnostem staví stát.
A jak je to s mými právy?
Úředníci tajně pronikli do mé rodiny, mě si předem z dění v rodině odstavili, z procesu vyloučili, vše přede mnou tajili, přemlouvali i manželku, aby i ta přede mnou všechno tajila, nic se mnou neřešila. A nic se se mnou neřešili ani úředníci. To všechno proto, aby se nám snadno a rychle zlikvidovala rodina na základě zcela nesmyslného návrhu soudu, který si na nás úřednice vymyslely a který nikdo nedokáže vysvětlit, a dodnes ani nevysvětlil.
Proto jsem ani nemohl něco vědět,
něco řešit, něčemu rozumět, natož pak rodinu chránit.
A když se ptám, žádám, prosím, žebrám o vysvětlení .... tak se mi všichni ti, co měli něco s případem společného, jen posmívají, ponižují mě, urážejí a zesměšňují, odkopávají mě, jak já prý neprokázal .... Přitom já žádám, prosím, žebrám, pláču ... přece já se jenom ptám, já chci jen odpovědi, vysvětlení ... 
A nikdy nic.
Jako bych byl jen kusem dobytka, který jen otravuje, je na obtíž, který nemá nárok na nic. Ani na to vysvětlení úřednického postupu v naší rodině, kterému jsme se museli všichni podřídit.

 

Jakpak dopadnu?
Vysvětlí se něco, nebo mě státní moc zlikviduje, jen aby se nemuselo nic vysvětlovat a takto se ututlají zločiny spáchané z mocí úřední na mé rodině, na mých dětech? Dozvíme se někdy, který rodič selhal až tak, že už se musela rozbít rodina?
Jak je možné, že po tolika letech a po tom všem se ještě ani toto nevysvětlilo? 
Ale protože v ututlávání zločinů spáchaných na mých dětech je přímo namočeno tolik úředníků, policistů, doktorů, advokátů, státních zástupců a už i soudců, tak mě zřejmě brzy dorazí. Protože v této fázi státní moci půjde jen o to, aby se co nejvíce zmírnilo selhání státu. A opět se na mě něco vymyslí, nijak nevysvětlí, jen plivne špína bez možnosti se tomu bránit se, a jen tak na mě hodí, jak už se to dělá 8 let.
Já byl přece odstěhovaný, manželství jsem učinil formálním - já prý odvrhl dítě - matka k vůli tomu musela rozbít rodinu - matka by prý dítě nikdy neodvrhla - matce se prý podařilo obnovit sourozeneckou skupinu -
A aby to tak zůstalo, nešlo s tím nic dělat, tak proti tomu je, jak
já prý všechno popisuji lživě, pomlouvačně, neúplně .... - já nejsem schopan se s mířit s pravdou od úřednic -
já nechápu, že neplatí, co je uvedeno v návrhu soudu a v rozsudku - já prý trpím bludy - já prý potřebuji opatrovníka
Nic z toho není dodnes řádně vysvětlené, popsané a k ničemu z toho dokonce ani nemají mé vyjádření a přesto všechno platí. Takto se tu se mnou jedná a jen čeká, až mě to zlikviduje.

Přitom všechno jsou to až tak obří hovadiny, že se z nich, z žádné z nich, nedá nic vysvětlit.
Ale při likvidaci Klušáka netřeba něco vysvětlovat. Klušáka je potřeba zlikvidovat. A pak konečně bude po případu.
Jiní přece vysvětlení nežádají. Jiným nevadí, jak se zde likvidují rodiny, jak se zde záměrně dohánějí občané k těm nejzoufalejším činům ...


Sledujte tento případ, zde se všechno dozvíte.


Jiří Klušák

Kontakt

Majitel tohoto webu a garant pravdivých údajů:

Jiří KLUŠÁK
Martínkov 105

675 44 Lesonice

jikl@jikl.cz

rekonstrukce webu:
srpen 2016


17. strana ze Zprávy vládě ČR

Děj dokládá, že sociální odbor byl předem se soudcem domluvený a proto se nebály mu poslat zcela nesmyslný, zjevně křivý návrh soudu. A proto nic nešetřili, nezjišťovali, proto jsem nikdy nevypovídal, neb oni už měli předem hotovo. Měli jistotu, že soudce bude skákat, jak sociální odbor bude pískat.
A také zde vysvětluji, proč jsem se tehdy neodvolal.


A to oba rodiče žádali děti do své péče. A ani jeden o tom druhém neuvedl nic špatného, protože nic takového se ani neřešilo.
Po tom všem ani netuším, nejen to, proč se rozbila rodina, ale ani to, jak to sociální odbor vysvětloval dětem, prvňáčkovi.

Taková je zde ochrana rodiny, ochrana dětí, takto se zde zachází s otcem.

Tento případ nemá šťastný konec.
Takové postupy, takové zacházení s rodičem, ta bezmoc, ty spolehlivě vedou k sebevraždám rodiče. A takový postup sociálního odboru je završen sdělením, že rodič neunesl rozbití rodiny, nesmířil se s rozhodnutím našeho demokratického soudu, a proto se oběsil. U soudu mu došlo, že to on rozbil rodinu, on že za všechno může, a že už je s tím konec. Proto se oběsil. Neunesl svoji vinu. Takto jej stát okamžitě prohlásí za duševně nemocného. A všichni jsou šťastni, spokojeni, a to i děti, že ta zrůda otec, co za všechno může, co rozbil rodinu, ten duševní ubožák, už je mrtvý.

Ale podívejte se, jak to bylo ve skutečnosti v našem případě.
Jak krutý je tento stát k rodinám, k rodičům, k dětem.
Jak otci v rodině nedovolí ani to nejzákladnější. Aby měl rodinu. Ani aby chránit svoji rodinu. Ani aby chránit své děti. Ani aby vychovávat svoje vlastní děti. Otci úřednici tohoto státu nedovolili ani promluvit. A když přesto něco řekl, tak je to vůbec nezajímalo, nic z toho nepoužili. Jen hrozili pokutou, vyvedením ze soudní síně. A hlavně – na to jsem se neptal, to mě nezajímá, takto všemu bránil.


A protože sociální pracovník má vždycky pravdu a náš demokratický soud – ten je vždycky nestranný, spravedlivý, tak právě proto za přesně takovými sociálními pracovnicemi a za právě takovými soudci jsou desítky, stovky a možná i tisíce sebezavražděných rodičů. A jistě i dětí.

Proč jsem se nezabil, proč jsem z nich neudělal své vrahy?

Ale tím bych jim přece ohromně pomohl, tím bych je zachránil. A hned by mohli řádit v jiné rodině, duševně prznit jiné děti.

Tehdy jsem nevěděl, dokonce ani netušil, co se to vlastně děje, co se stalo.

Už jen ten nesmyslný návrh soudu, který už 11. dubna tajně odeslali soudu a přitom sotva šestnáctiletá Barbora mi ještě 22. dubna přísahá, jak se nic neděje, jak je všechno v pořádku, jak nemusím mít žádné obavy …
To si dítě ani nemohlo dovolit, neb to by dítě ani nenapadlo. Kdo ji řídil, kdo ji naváděl, podporoval, od koho měla ujištění, že i za tak sprosté jednání, za takový podvod, za takové lhaní, za takový zločin na rodině, na otci se ji nic nestane?
Přece nemohla mít ani tušení, jak to bude probíhat ani jak to dopadne. Jak je možné, že se stala taková věc, tak rychle a přitom vlastně rodiče do toho vůbec nemohli zasahovat, vůbec se s nimi nejednalo?
Manželka nikdy ani ten návrh soudu nevysvětlila, vůbec mu nerozuměla, vůbec jej neřešila. Jako by už předem měla jistotu, že o všechno se jiní postarají, ona má jen mlčet. A ona jen mlčela. Zřejmě proto jsem nesměl já nic říci a zřejmě i proto nám ohledně rodiny, dětí vůbec nic nebylo umožněno.

Jak je možné, že když jsou mezi rodiči tak obrovské rozdíly, že se nikdo na nic neptá, nikdo nic nezjišťuje?

Bývalka má jen základní vzdělání a pokud dělala, tak jen námezdní práci a za minimální mzdu.

Doma se nestarala, nevařila, nepoklízela, doma byl neuvěřitelný bordel a smrad. Ztrácela už i základní hygienické návyky, řešilo se to, brala prášky na hlavu. Sama se sebou si nevěděla rady, sama potřebovala pečovatelku.

Všechno jsem tu odřel já, a najednou, z ničeho nic, taková věc a hlavně, takové jednání s otcem.

Jako by všichni věděli, jak na tom je, a proto nám nic nedovolili. Ale to je přece příliš šílené, než aby to mohla být pravda.

Dva roky počkám, požádám soud o Vendulku do své péče. Bude to už u jiného sociálního oboru a ten uvidí, že je matka dětí neschopná se starat i sama o sebe, natož pak o děti.

A pak se uvidí.

Proč jsem se tehdy neodvolal?

Protože soudce je přece vždycky nezávislý, spravedlivý a když tak rychle rozhodl, těžko by pak rozhodoval jinak.

Protože sociální pracovník má vždycky pravdu. A ta stejná by to pořád řídila, vždy by měla v procesu, v tom zákulisí, hlavní slovo. A já neměl zapotřebí například čelit tomu, že jsem znásilňoval čtrnáctiletou Barboru, která se to bála dříve oznámit. Ale když už se nemusí otce bát, tak už to může přiznat. A že jsem omakával na přirození i pětiletou Vendulku.

Jsem si jistý, že by se to tak stalo. Jen připomenu, jak se přetvarovala, jak se tvářila, že prý je všechno v pořádku a přitom už dávno i ona rozbíjela rodinu.
Jsem si jistý, že by ani soudce, ani sociální odbor nikdy nedovolili testy rodičů či nějaké šetření ve věci.
To by odhalilo jejich podvod, zločin na rodině.
Aby jim to prošlo, zcela určitě by mě předem zřejmě tímto způsobem zlikvidovali. Tím jsem si dnes stoprocentně jistý.
I tím, že si dneska škubou vlasy z hlavy, že to tak tenkrát neudělali.

 



Vsevjednom.cz
Powered by PrestaShop™    
Template prestashop