www.klusak.info



Aktuálně

Proč mě likvidují, proč mě chtějí zabít:

 

ROZBÍJENÍ RODINY se neodvíjí od zájmu rodiče, ale od nejvyššího zájmu a práv dětí. A tím nejvyšším zájmem a právem dítěte je mít výchovu a péči od obou rodičů. Proto je rodina a děti pod ochranou státu, proto do aktu rozbíjení rodiny vstupuje a řídi jej OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí). Nechrání, neprosazuje zájmy rodiče, ale hájí zájmy a práva dětí. Proto lze rodinu, dítě připravit o jeho základní práva pouze ze zákonných důvodů, které posuzuje OSPOD. A účastníci řízení, rodiče, se postupům a závěrům OSPOD musí podřídit. Protože na ty důvody rozbíjení rodiny navazuje celá řada dalších rozhodnutí. Proto důvod rozbíjení rodiny je klíčový.

 

Ale my žádný důvod na rozbití rodiny neměli, natož pak zákonný. My vůbec neplánovali rozvod, žádný problém mezi rodiči nebyl, se dokonce nikdy ani neřešil. A úřednice to věděly. Ale potřebovaly se postarat o plnoletého Tomáše, ze kterého se stával bezdomovec. A duševně slabá matka měla v Lukovanech prázdný domek. Proto si ji úřednice tajně pozvaly na úřad, aby ji učinily korupční nabídku a slíbili korupční plnění. Aby jim podepsala až tak nesmyslný návrh soudu, že mu ani nemohla rozumět, který dodnes nikdo nedokázal vysvětlit. Jen aby jim svým podpisem umožnila proniknout do rodiny a rozbít ji. Aby odešla ze společné domácnosti do Lukovan, a takto se postaraly o Tomáše, který by po gymplu přišel za nimi. Takto se o něj úřednice postaraly, tak to sami popisují ve své zprávě. Ale soudu v návrhu uvedly, že otec opustil společnou domácnost.

 

Korupční nabídkou
je návrh soudu o děti,
který matce našich dětí napsaly sami úřednice hned na první tajné návštěvě na úřadu, hned si jej nechaly podepsat a hned jej odeslaly soudu. Je tak nesmyslný, že jej nikdo nedokáže vysvětlit, tedy, že mu ani nemohla rozumět. A přitom ji nabádaly, aby vše před otcem dětí tajila.
Ten korupční návrh soudu je klíčový důkaz v případu.

 

Korupčním plněním
je úřednický postup, kterým se ze své moci postaraly, aby ten nesmyslný návrh soudu snadno a rychle prošel.

Proto úřednice OSPOD MB soudu podstrčily, že prý je otec odstěhovaný, manželství je jen formální. Proto se nic neřešilo, protože dle OSPOD MB v rodině byl a fungoval jen jeden rodič, jen matka.
Takto OSPOD MB podvedl otce, děti a takto podvedl i soud.
Takto nám byla úřednicemi OSPOD MB zlikvidována rodina, aniž by OSPOD MB či soud o děti řešil nějaký problém mezi rodiči. Proto dle návrhu soudu a ani v rozsudku k němu není uveden ani ten nejmenší problém mezi rodiči.

 

Důkazem k mému tvrzení je Návrh soudu a rozsudek z roku 2007. A písemná výpověď úřednic OSPOD MB z toku 2011, ve které podrobně popisují, jak všechny podvedly, jak si na nás všechno vymyslely. Že ve skutečnosti rozbíjely rodinu z úplně jiného důvodu, než uvedly v návrhu soudu. Že prý nám rozbíjely rodinu proto, aby matce pomohly obnovit sourozeneckou skupinu. Tím se nám úřednice chlubí.

 

Státní podraz č. 1:
Úřednice si 4 roky po rozbití rodiny jen tak vyměnily důvody rozbití rodiny. Takto si úřednice sami sobě zlikvidovaly korupční důkaz na základě kterého nám zlikvidovaly rodinu. Takto si klidně v řízení podvádějí. Ten podvod je korunován tím, že za 9 let různého šetření ta úřednický výměna důvodů, takový neuvěřitelný úřednický podvod na nás, nikomu nevadil.


Státní podraz č. 2:
Úřednice si na nás vymyslely až tak bizardní nesmysly, že je nikdo ani nemůže brát vážně. Úřednice tím dokládají, že si na nás úplně všechno vymyslely. Není možné, aby se úřednice pletly úplně ve všem. Přece ne otec, ale matka opustila společnou domácnost. Přece ne Tomáš, ale Jakub byl odvržen. A přece ne otcem, ale matkou. Že tedy když matka odkopla Jakuba jako prašivinu, že tím nemohla obnovit sourozeneckou skupinu. To je přece tak jasné, to musí být každému jasné. A ani 9 let nestačilo na to, aby s tímto u státní moci uspěl.


Státní podraz č. 3:
Přesto že je tak zjevné, že si na nás úřednice vymyslely úplné nesmysly, které přijmout ani nejde, tak se státní moc postarala, aby si ty nesmysly povýšili na pravdu. A klidně mi je vnucují přes psychiatrii, soud a léčbu. Právě proto, že jsou to tak zjevné nesmysly, a že mi jsou tak dlouho a tak barbarským způsoben vnucovány, se celý ten postup jinak, než likvidací občana ani nedá nazvat.


Musí mě likvidovat, musí mě zlikvidovat, musí mě dohnat k definitivě, nejlépe ke smrti, protože už zachraňuji sami sebe. Buďto mě zabíjí, nebo sami padnou.

Vysvětlení:

Okresní státní zastupitelství Třebíč ví už od roku 2012, že nám úřednice zlikvidovaly rodinu na základě korupční nabídky a korupčního plnění, jen aby se postaraly o plnoletého Tomáše. Jak úřednice přiznávají, aby nám prý obnovily sourozeneckou skupinu. A protože postupy a tvrzení úřednic kryli, neřešili, nevysvětlili, proto jsem na ně podal stížnost nadřízenému orgánu a tím je Krajské státní zastupitelství Jihlava.

A tak už v roce 2012 to přešetřovalo KSZ Jihlava, a vždy Mgr. Lenka Fortelná. A nic špatného na postupu a tvrzení úřednic o nás neobjevila.
Takto vše ze své pozice kryla, a takto se stala obětí a prakticky je vydíraná nejen OSZ Třebíč, ale i OS Třebíč, všemi.
Protože když pak OSZ Třebíč zahájilo trestní stíhání mé osoby, protože úřednice prý mají pravdu a já je pomlouvám – už Mgr. Lenka Fortelná musela držet ústa a krýt to.
A když OSZ Třebíč nařídilo zkoumat, zda nejsem duševně nemocný, když se tak bráním tvrzení úřednic o nás, zase musela držet ústa.
A když se nyní musím léčit a musím mít opatrovníka, protože nedokážu přijmout tvrzení úřednic, pravdu o nás, musí držet ústa.
Mgr. Lenka Fortelná to totiž všechno prošetřovala a všechno odložila. Ta na tom, co a jak a proč se mi děje, co mi vnucují za úřednickou pravdu o nás nikdy nic divného neviděla. Vypomohla si i tím, že každou situaci prošetřovala jako jednotlivý případ. Po částech - to může odkládat. Ale případ se musí posuzovat jako celek. A ten celek ukazuje zvyšující se nátlak na mě, a to je ta likvidace občana. 

 

Nemůže najednou uvést,
že to, co tvrdí úřednice jsou nesmysly, že se odvrhnutím Jakuba žádná sourozenecká skupina ani nemohla obnovit. 
A že nelze zlikvidovat návrh soudu a nahradit je úplně jinými důvody. 
A že nelze zjevné pomluvy a lži někomu vnucovat za pravdu a to ještě přes soudy a léčbu. 
A že nelze rozbíjet rodinu z důvodů obnovování sourozenecké skupiny. 
A že nelze z aktivního podnikatele dělat nesvéprávného a přisoudit mu opatrovníka.
A že nelze osobě plně svéprávné zastavit trestní stíhání z důvodů duševní poruchy, která nikde není ani řádně popsaná
A že nejde tolik toho vnucovat občanovi, zlikvidovat mu některá základní lidská práva, aniž by k tomu byl pravomocný rozsudek. 
Ale to všechno se mi děje.

 

Jak je možné, že tolik nezákonností se tu páchá a krajská státní zástupkyně pořád nevidí nic divného?
Protože už v roce 2012 nějak rozhodla o tvrzení úřednic o nás.
A od té doby už se musí krýt, co ji oznamuji a dokládám o tom, co se mi děje na základě tvrzení úřednic o nás. Proto všechno vždy odložila, a odloží, aby tím kryla sama sebe. Protože všechno je to postaveno na tvrzení úřednic o nás o odvrhávání dětí a o obnovování sourozenecké skupiny, za které se ze své moci postavila. 
Ale až toto jednou padne, pak padne všechno.


A tak jen sleduje, jak jsem likvidován a její záchrana je pouze v tom, že budu zlikvidován. To je jediný zájem a cíl státní moci. Zabít mě.

 

Proto se tu dějí tak šílené věci, ze kterých se nedá nic vysvětlit, a přesto na tom nikdo z prošetřujících nevidí nic divného.
A nikdy ani neuvidí.
To by se museli přiznat, že jsem měl vždycky a ve všem pravdu. A proč se přiznávat, když likvidace Klušáka je tak nadějně rozjetá?  Přece už se mu zlikvidoval rodinný život, soukromý život, společenský život, likviduje se mu podnikání, rodinná firma, způsobují se mi obrovské škody … to by bylo, aby takový nátlak a škody člověka nezlikvidovalo.

 

A proč to všechno?
Jenom proto, že nechci přijmout, že se nám rozbila rodina, aby matka našich dětí mohla obnovit sourozeneckou skupinu, protože ona by prý dítě nikdy neodvrhla. A že prý se jí rozbitím rodiny podařilo obnovit sourozeneckou skupinu.

Každému musí být jasné, že takové nesmysly nikdo přijmout ani nemůže.
Neexistuje ani jeden občan, který by takové nesmysly o sobě, o svých dětech přijal. A přesto jsou mi a už tak dlouho a přes psychiatrii a soudy a léčbu vnucovány za pravdu. Nikdo mě neléčí, takto je mi záměrně poškozováno zdraví.
Takto jsem likvidován.

Protože nelze nic vysvětlit a já vysvětlení požaduji. Přece mám právo vědět, proč se nám zlikvidovala rodina. To je přece úřední akt, kterému jsem se musel podřídit, tak ať už mi to konečně a řádně vysvětlí.
Ale protože to nelze vysvětlit, proto musím být zlikvidován. Co jiného s člověkem, kterému nelze nic vysvětlit?

 

Státní moc je už od roku 2012 rozhodnuta mi nikdy nic vysvětlit, proto už dávno jsou rozhodnutí mě likvidovat, mě dohnat ke smrti.

 

Uvidíme, jak se případ bude dál vyvíjet, protože likvidace mé osoby přes soud a psychiatrii i po tom všem nerušeně pokračuje dál.

 

Jiří Klušák

Kontakt

Majitel tohoto webu a garant pravdivých údajů:

Jiří KLUŠÁK
Martínkov 105

675 44 Lesonice

jikl@jikl.cz

rekonstrukce webu:
srpen 2016


50 strana ze Zprávy vládě ČR

Čím dál více nám oběma dávala najevo, jak s námi pohrdá, protože místo práce a tím získání zkušeností, znalostí ji jen narostla velká huba, zatím co ze mě se stával odborník. A to neunesla. Přece ona je ta dobrá. Jenže za mnou už byly nepřehlédnutelné výsledky a hlavně, byl ze mě odborník. A z ní jen chlubilka bez jakýchkoliv praktických zkušeností.


Tomáš, když si ji potřeboval třeba pro výpověď u psychologa naklonit, tak ji pochválil a ona mu odpřísáhla cokoliv.


Ona už ani nemohla být sama doma.
Když přišli podomní prodejci, oni to hned poznali. Ale já byl pořád doma, je vyřídil, takže se nic nedělo.
Jednou chodili s obrázky na charitu a já nebyl doma. Většinou je všichni vypoklonkovali, neb na charitu byl asi padesátník a zbytek, 400 korun pro ně. Málo kdo si obrázky koupil. Ovšem manželka, ta si jich koupila hned pět sad a ještě jim na papír dala moje podnikatelské razítko. Úplně cizím lidem, na jakousi fakturu a moje razítko.
Když jsem přišel domů, málem mě to porazilo. Ale nemůžete ji nic říci.
Ona je nemocná.
Ona na mě - jak já nepřeji dětem, jak jsem zlý a špatný, jak mi jde jen o peníze, jak se vlastně vůbec nic nestalo, přece si to odepíšu z daní. Přece - oni to říkali.
Pro ni vždy bylo zásadní, co oni, co jiní říkali než to, co je dobré či co říkal manžel.
Nejdůležitější pro ni bylo, co oni, jiní říkali. Proto to tak je. To je ta její nemoc.
Tehdy to nechápala, dodnes to nepochopila. Kdyby přišli druhý den, zase jim dá cokoliv.

 

Takto ji ovládali a řídili její nejlepší „kamarádi“, Lojdovi, proto taky tak přeochotně rozbila rodinu, odkopla dítě, ožebračila děti a sama přišla o značný majetek. Tomáš a Lojdovi jsou pod tím podepsáni.

Jakub se mnou pracoval, při jeho středoškolském studování, už velice významně, zatím co matka se u Lojdů chlubila, co ona nadělá práce. Přitom doma nepoklízela, nevařila, nestarala se. I proto jsme chodili do manželské poradny, tam se to řešilo a tam slibovala nápravu.
Obědy jsme si kupovali, to se v poradně domluvilo. Prostě, nevařila. Takže pro Jakuba ale i pro mě prakticky nic nedělala. Takto to bylo a řešili to odborníci. Já a Jakub jsme pořád pracovali, to nás živilo, to nám zvyšovalo hodnotu rodinného majetku. A proč ne, přece to bude jednou jeho, Jakuba.


Čím dál více nám oběma dávala najevo, jak s námi pohrdá, protože místo práce a tím získání zkušeností, znalostí ji jen narostla velká huba, zatím co ze mě se stával odborník. A to neunesla. Přece ona je ta dobrá. Jenže za mnou už byly nepřehlédnutelné výsledky a hlavně, byl ze mě odborník.
A z ní jen chlubilka bez jakýchkoliv praktických zkušeností.


Ona si vystačila s tím, že řekla, že má čtyři děti, že chodí do práce a že ještě dělá v manželově podnikání.
A už ji jen litovali, obdivovali, chválili, …  proč by něco dělala?
Přece ji všichni tak chválí ….
přitom k nám domů nikdo nesměl, aby se o její skutečné práci přesvědčil. Taková tehdy byla situace. Nebylo, proč se hádat. Já se vždy a o všechno postaral, všechno oddřel, ona se jen chlubila. A chlubila se proto, že byla nemocná. A řešili to odborníci, i například manželská poradna Třebíč, doktorka Mlejnková.

Pak se z ničeho nic rozbila rodina tak, jak se rozbila.
Způsob rozbití jen odpovídá zneužití jejího duševního stavu.

 

I před Jakubem matka všechno tajila, neb ji bylo jasné, že on zde zůstane. Tak ho takto odkopla.


Matka a dcery odjely. Dům byl po její nepéči v neobyvatelném stavu.

Dělala se nákladná rekonstrukce, celá nová koupelna, nové omítky, obklady, podlahy, dlažby …
A proč ne?
Jakubovi to matka dovolila, dokonce jej za to pochválila a slíbila, že mu na to pošle peníze. Tak si to tu opravil, vše bylo nové, pěkné, voňavé. Že neposlala žádné peníze, že si Jakub na to vzal půjčky a splácel, to nevadí. Přece to dělá pro sebe, přece to bude jeho.
Takže ani matku o peníze nijak neuháněl. Bral jako hotový fakt, že od ní ani žádné peníze nedostane. Ale to nevadí, je to tak dobře, správné. Přece si to udělal pro sebe, on to užívá.

Doposud se nic neděje, vše se až doposud musí považovat, posuzovat jako naprosto normální situace.

Pak přišlo dělení majetku.
Se mnou jako vždycky nic neprojednávala. Jen oznámila, že přijede s odhadcem, a to bylo všechno. Udělala si odhad, mě o ničem neinformovala, poslala mi od advokáta víceméně příkaz, že odhad ze všeho je dva miliony a že ji mám zaplatit polovinu.

Takto začala ale i skončila její veškerá domluva o dělení majetku se mnou.


Upozornil jsem ji na to, že odešla z domu určeného spíše k demolici než k bydlení.
Že si to Jakub s jejím požehnáním všechno opravil, zaplatil a že ona si udělala odhad až už z toho nového. Že z toho nového chce polovinu. Že soudu uvedla, že prý má legitimní nárok na polovinu ze všeho.

Když jsem se jí pak ptal, jak se vyrovná s Jakubem, kterého tenkrát už asi 3 roky neviděla, tak mu mám prý vyřídit, že je Jakub blbej, že neměl nic dělat, že je Jakub blbej, že neměl nic platit.
Inu – duševně nemocná matka.


Soud ji přiznal nejen z domu, ale i z celého zahradnictví, ze všeho, polovinu.  A tu již dávno dostala.


Tenkrát jsem se jí ještě snažil připomenout, že se tu Jakub celý život dřel, už jako dítě s tím, že si to dělá pro sebe.
Od matky stejná odpověď, že je Jakub blbej, že neměl nic dělat.
A jako vždycky, nešlo s tím nic dělat.


Matka bere penízky od dítěte, protože je její dítě – Jakub – blbej, že ji živil a vybudoval majetek.

 

Kdyby byl Jakub chytrý jako Tomáš, kdyby doma nic nedělal, kdyby dokonce na otce byl sprostý, útočil, tak by byla spokojená.

 




Nástěnka

Na likvidaci mé osoby se ve zločinném spolčení od roku 2017 přímo podíleli či ještě podílejí: OSZ Třebíč, OS Třebíč, advokáti, soudní znalci, ambulantní doktoři


Strůjce a koordinátor mé likvidace, státní zástupce:
Mgr. Jaroslav Nemeškal

Křivé trestním oznámní:

Ing. Vlastimil Bařinka
Ing. Jana Loiblová
a Dis Stanislava Chalupová
Fiktivní trestní stíhání:
por. Mgr. Michal Škarek
Mgr. Jaroslav Nemeškal
a JUDr. Ivo Hrbáček
Nezákoné zastavení trestního stíhání:
Mgr. Jaroslav Nemeškal,
JUDr. František
Sochor, advokát ex offo 
Nezákoně nařízená léčba:
JUDr. Stanislav Hanák, advokát ex offo, 
JUDr. Karel Holub, advokát, ex offo opatrovník 
Proradní soudci:
JUDr. František Frula
JUDr. Helena Tomková, Ph. D 
Proradné soudní úřednice:
Mgr. Andrela Mühlhandelová
Mgr. Bc. Jaroslava Valášková
Podrazáčtí soudní znalci:
MUDr. David Neubauer
PhDr. Jaroslav Veselý
a MUDr. Petr Hromada
Ambulantní psychiatři, klíčoví likvidátoři:
MUDr. Petr Pokorný
a MUDr. Libuše Kabátková
Doktorští likvidátoři:
MUDr. Richard Štrobl
a MUDr. Jiřina Františková
Slepá policie:
npor. Bc. Jaroslav Pospíšil
Slepí státní zástupci:
Mgr. Lenka Fortelná
a JUDr. Jiří Hajda,
Za ČLK doktry kryjí:
MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.
MUDr. Zdeněk Rybář
MUDr. Tomáš Sýkora


Tito mě tak brutálně
podráželi, někteří už od roku 2017, že by to duševně slabšího jedince dávno dohnalo k definitivě.


Kde se soudci tajně domlouvají s advokáty, znalci, psychiatry a všichni proti souzenému, kde soudy souzenému před řízením zatají znalecký posudek, aby se nemohl hájit, zatají odvolání, aby se nemohl bránit, tam vládne mafie. A kde vládne mafie, tam právo a zákony nemají šanci. 

Proto je, musí být ve veřejném zájmu zveřejňovat informace o zločinech páchaných z mocí úřední na rodině, na dětech i s tím, jak se to pak řeší ututláním - likvidací toho, který na to upozorňuje.
A kdo se na tom podílí.
Aby se občané na takové situace a úředníky, advokáty, soudce, doktory, státní zástupce mohli připravit, a nemuseli pak z reality páchat ty nejzoufalejší činy, protože každý nemá tolik a tak silných důkazů, jako mám já, aby mohl na jejich praktiky upozorňovat.

Dokud budou o nás platit ty úřednické pomluvy, lži, křivá tvrzení a nesmysly, je mojí povinností se tomu bránit.
To není duševní porucha, nemoc, to je povinnosti občana vůči svému svědomí, přesvědčení, vůči svým dětem a vlastně vůči všem.

Už je říjen 2020
a ty úřednické
pomluvy, lži, křivá tvrzení a nesmysly o nás, zejména o odvrhávání dětí a o obnovování sourozenecké skupiny jsou pořád v platnosti, pořád se mi vnucují za pravdu o nás.

Lepší důkazy o mé likvidaci přes soudy a doktory než právě to, že ty úřednické nesmysly o nás pořád platí a pořád se mi vnucují,
si ani nelze přát.

 

Jiří Klušák


Vsevjednom.cz
Powered by PrestaShop™    
Template prestashop